Na jarní 91. aukci Galerie KODL padlo 27 autorských rekordů. Potvrdil se tak přetrvávající zájem o českou modernu, jíž vévodila Fillova Dvojice

Zveřejněno: 2. 6. 2024

Na jarní 91. aukci Galerie KODL padlo až 27 autorských rekordů. Potvrdil se tak přetrvávající zájem o českou modernu, jíž vévodila Fillova Dvojice, která se s cenou 25,2 milionů Kč stala jeho nejdražším meziválečným obrazem. Aukce však reflektovala i stoupající poptávku po poválečném umění či tvorbě současných umělců a umělkyň, a ani kolekce 19. století rozhodně nezůstala bez povšimnutí.

České Pařížany přelomu 19. a 20. století reprezentoval Tavík František Šimon. Jeho rané dílo Dívka s harfou představující s největší pravděpodobností alegorii hudby, dosáhlo v aukci autorského rekordu a prodalo se za 2 040 000 Kč. Stejně tak svůj dosavadní český rekord překonala Antonie Brandeisová s výjimečným italským plátnem Nádvoří Dóžecího paláce, za něž nový majitel zaplatil 840 000 Kč. Vysoko nad odhadním pásmem se pak prodal obraz Mařákova žáka Josefa Baška s názvem Ve skalách, a sice za 420 000 Kč, čímž se jeho tehdejší rekord zdvojnásobil.

Již tradičně mezi sběrateli zabodovala i česká moderna, především mimořádné Pastorále Františka Muziky z roku 1923, jež se s dosaženou cenou 9 240 000 Kč stalo nejdražším raným dílem tohoto autora. Velké pozornosti se těšil i olej Poutník v tajemné krajině z palety Františka Koblihy, který se s konečnou částkou 600 000 Kč vyšplhal až na hranici horního odhadu. Stejně tak zájem dražitelů vzbudila Toaleta od Jaroslava Herbsta prodaná za rekordních 312 000 Kč, tedy za více než desetinásobek vyvolávací ceny. Nejeden návštěvník aukce pak s velkým zaujetím sledoval počet příhozů na neoklasicistní Lédu s labutí od sochaře Břetislava Bendy, jejíž cena se ustálila na šestinásobku ceny vyvolávací, a sice na 1 440 000 Kč. Náročným sběratelům neunikla ani dražba oleje Kamila Lhotáka z jeho nejcennějšího období, kdy působil ve Skupině 42. Malířův Větroň na předměstí z roku 1943 se nakonec s cenou 4 680 000 Kč dostal do popředí nejdražších obrazů z tohoto Lhotákova významného tvůrčího období.

Nejdražší dílo aukce, figurální Dvojice Emila Filly z roku 1934, je zároveň autorovým nejdražším prodaným meziválečným obrazem. Tento velkoformátový surrealistický olej ze slavné sbírky dr. Jaroslava Borovičky, kde patřil mezi jeho nejoblíbenější díla, se vydražil za 25 200 000 Kč (vyvolávací cena činila 13 000 000 Kč).

Soudobý trend rostoucího zájmu o poválečné umění zaznamenalo především plátno Obraz s kruhy Jana Kubíčka z roku 1965, jež dosáhlo na nový autorský rekord s cenou 1 560 000 Kč. Stejně tak i malíř Libor Wagner a jeho Přístav hudby zaujal vydražitele natolik, aby za něj zaplatil rekordní sumu 168 000 Kč, což platí i pro Adolfa Hoffmeistera a jeho dílo Franz Kafka – Dopis otci, které se stalo nejdražší koláží tohoto autora, jenž byl jimi proslulý. Nový majitel ji nakonec vydražil za 324 000 Kč.

Výjimečnou pozici v aukci zastávalo i velkoformátové plátno Variace č. 1 z roku 1995 pocházející přímo z ateliéru Theodora Pištěka, jednoho z nejdražších a nejvyhledávanějších žijících autorů. Obraz, v němž se malíř poprvé vydal na cestu geometrické abstrakce spojené s prostorem, je s dosaženou cenou 9 600 000 jeho nejdražším abstraktním dílem. Ze současných umělců a umělkyň pak své dosavadní rekordy překonali i Michal Cimala (dosažená cena 192 000 Kč), Martin Janecký (dosažená cena 780 000 Kč), Michal Mráz (dosažená cena 312 000 Kč), Petr Nikl (dosažená cena 384 000 Kč), Jakub Roztočil (dosažená cena 204 000 Kč), Michal Škapa (dosažená cena 384 000 Kč), Jiří Štourač (dosažená cena 228 000 Kč), Štefan Tóth (dosažená cena 216 000 Kč), Daniel Vlček (dosažená cena 144 000 Kč) a Monika Žáková (dosažená cena 156 000 Kč).