84. aukce, číslo katalogu 147 Výjimečné provedení jednoho ze Špálových oblíbených témat, tedy zátiší s  kyticí, potvrzuje jeho ohromující tvůrčí sílu a  touhu experimentovat s  barvou, její rolí v  kompozici, i  prostorem. Právě v  roce 1928 se v  tvorbě tohoto vynikajícího autora objevil sklon navracet se k  modernistickému pojetí malby, které mu ovšem umožnilo přistoupit k  ustáleným námětům s  novou živostí.  Kytice s  blatouchy  vyniká mezi  jinými  především  využitím  žluté  barvy,  kterou  Špála nenápadně zapracoval do středu kytice a  zopakoval ji i  v  opadaných okvětních lístcích blatouchu kolem džbánu. Přestože je žlutá v  kontextu ostatních užitých barev  v  minimu, stává se základním stavebním prvkem celé kompozice. Působení celé kytice, výrazné neskonalou čerstvostí a  svěží vizuální stylizovaností, ještě akcentuje netypicky prosté a prázdné pozadí. Hodnotu obrazu navíc zvyšuje fakt, že je malba oboustranná. Na rubu plátna Špála zachytil krajinu s  řekou, klidně se vlnící mezi lesy a  skálami. Živost a  přirozenost malířského projevu, stejně jako hra s  barvou a  jejími odlesky činí z  celého  výjevu  navýsost kvalitní malbu,  jež  je  čelnímu motivu zátiší více než rovnocenná. Obraz je uveden ve Špálově soupisu díla pod označením  II  327  1928  Kytky:  pivoňky, blatouch  a  bílé koule ve džbánu. Plátno bude zařazeno do chystané monografie PhDr.  K.  Srpa. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D.  Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.:  „[…] Zátiší se vyznačuje ostrými vstupy  světla  a  stínu,  jejichž  lomený  přechod  je  znázorněný na bílé váze, pokryté modrou vegetací, na níž se stín  prudce láme.  Je to patrné z  dvojznačného působení vlastního džbánu, který je výrazně plošný, vyjádřený jen modrou obvodovou linií, a  zároveň díky světlu nabývá na objemu. […]“) a znalecký posudek PhDr. M. Kodla.