84. aukce, číslo katalogu 152 Bazillovo plátno nesoucí název  Údolí ve fontainebleauském lese  je na českém uměleckém trhu zcela unikátní, a  i  na světovém velmi vzácnou, příležitostí pro setkání se s  prací francouzského  portrétisty  a  krajináře,  který  se  původně  z  přání rodiny měl stát lékařem – závěrečné lékařské zkoušky však nakonec naštěstí nesložil, a  mohl se tak definitivně plně věnovat umění. Tato sběratelsky raritní práce pochází z  palety umělce, jenž se dnes těší vpravdě světovému renomé. Byl totiž jedním z  členů původní impresionistické skupiny a  navzdory velice krátké profesionální dráze malíře (ta trvala pouhých sedm let a  byla násilně ukončena na bojištích prusko-francouzské  války,  kam  nastoupil  jako  dobrovolník) sehrál zásadní roli v  době formování tohoto umělecky revolučního hnutí stojícího na počátku nadcházející dynamické epochy tzv. „ismů“. Bazille totiž mimo vlastní svébytnou tvorbu často finančně podporoval ostatní méně majetné členy skupiny a  mnohdy jim umožňoval přístup k  nejzákladnějším malířským potřebám: barvám, plátnům a  teplu ateliéru. Právě 60. léta, do nichž dobou svého vzniku spadá i  představovaný obraz, se stala formujícím obdobím, v  rámci něhož umělci velkých jmen, jakými byli kupř. Édouard  Manet,  Claude  Monet,  Alfred  Sisley,  Auguste  Renoir,  Edgar  Degas, a  bok po boku s  nimi i  Bazille, vykročili od ateliérové malby a  mimeticky chápaného akademismu k  tomu, čemu dnes říkáme moderní umění. Ve vykreslení lidí, měst i  přírody se pro ně jako nejzásadnější rozuměl okamžitý dojem a  jeho efemérní vyznění prostřednictvím plenérové malby, které se v  návaznosti na nedávnou tradici společně oddávali při výletech do okolí Fontainebleau. Bazillovo  Údolí  ve fontainebleauském lese  bylo  namalováno na  základě  jeho  pobytu  v  Chailly  a  Barbizonu  roku  1865.  Vytvořil  zde  na  první  pohled  neotřelou  výtvarně-názorovou syntézu, jež je na jedné straně nesena dílem Gustava  Courbeta či Théodora  Rousseaua a  jejich programovým realismem, na druhé straně ryze impresionistickým způsobem klade důraz na roli světla, spontaneitu a  rukopisnou dynamiku vytvářející dojem svěží fotografické momentky. Autor zde vytvořil zcela svébytný mikrosvět, k  němuž mu postačila jen velmi  skromná  barevná  paleta,  na které  dokázal  vykouzlit nesčetné valéry zelené, harmonicky kontrastující se zářivou  bělobou  oblaků  a  blankytem  probleskujícího  nebe. Hodnotu i  nespornou autenticitu práce potvrzuje její publikování v  soupisu malířova díla (Schulman, M.: Frédéric Bazille, 1841–1870, Catalogue raisonné, Peintures – Dessins, pastels, aquarelles, Sa vie, son œuvre, sa correspondance, Paris 1995, č.  15, repro. 124.). Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  prof.  R.  Prahlem,  CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.