Jedná se o autorský rekord umělce na území České republiky. Naprosto unikátní obraz Františka Kupky je jedním z  nejvýznamnějších děl jeho abstraktního období 30.  let. Je natolik výtvarně silnou poctou tvaru, barvě a  jejich vzájemným vztahům a  napětí, že může být bezesporu ozdobou jakékoli sbírky světového malířství. Kupka se z  rodného Opočna a  sedlářské dílny velmi rychle propracoval až na pražskou a  posléze vídeňskou Akademii. Sblížil se s  okultismem a mysticismem, vytvářel obrazy se symbolistickou tematikou, plátna plná magické síly alegorických námětů. Za svůj umělecký talent získal v  roce 1895 stipendium a  odešel do Paříže, kde nadále studoval a  živil se vytvářením  plakátů a  ilustrací.  Postupně u  něj začal  vzrůstat zájem o  moderní umění, zejména sledoval futurismus. Zásadním se pro něj ale stal orfismus, skrze nějž se snažil  zachytit nejen tvar,  ale rovněž zvuk, světlo  a  dojem. Experiment s  barevnými spektry ho dovedl až ke zcela abstraktním tvarům. Jeho  Amorfa.  Dvoubarevná  fuga, kterou vystavil mezi kubisty na Podzimním salonu v  roce 1912, se stala výsledkem dlouhodobého směřování od konkrétní  k  nepředmětné malbě a  daleko  předstihla  pozdější vývoj abstrakce. Neustálá práce s  možnostmi abstraktního vyjádření, z  něhož se však nikdy nevytratila hloubka a  s  obrovskou pozorností neustále zkoumaná vnitřní problematika, prošla několika různými fázemi vývoje. V  polovině 30.  let se tak v  obraze  Divertimento  II  zhodnocuje to nejlepší z  Kupkových vertikálních plánů i  mechanických  řad.  Máme  před  sebou  kompozici  geometricky  i  barevně čistou, její pointou se stává kotoučovitý tvar. Název Divertimento  se váže k  italské hudební terminologii a  označuje odlehčenou či zábavnou instrumentální skladbu. Hudba, jejímž byl Kupka velkým obdivovatelem, se do malířovy práce propisovala již od raných děl a  později se mu opakovaně pod rukami proměňovala v  hry linií a  tvarů, v  mechanismy, které se svým vyzněním dotýkají hlubokého smyslového prožitku, odrážejícího se v samotném názvu děl. PhDr.  K.  Srp ve své odborné expertize píše:  „Obraz přináší důmyslné průniky kruhových ploch a  jejich nejrůznějších překrývajících se výsečí, jimiž proniká zejména výrazná černá křivka, nabývající ve svých zlomech kruhových tvarů. Kupka tudíž z  obrazu vyloučil jakékoli ortogonální vztahy, ponechal jej na zaoblených výsečích, z  nichž každé dal jednu lomenou, monochromní  barvu. Výrazově  obraz autor nadál zřetelným pohybem, nutícím diváka vyloženě sledovat vnitřní pohyb jednotlivých, přesně vymezených geometrických plánů, které se někdy barevně odlišují jen mírně a  neznatelně.“ Obraz je pevně svázán s  Divertimentem  I, jež je dnes ve sbírkách newyorského Guggenheimova muzea, a  dále s  dvojicí obrazů  Hot  Jazz  (I  a  II, 1935), na niž obě  Divertimenta  navazují. Není jasné,  zda práce  vznikla  v  roce 1935, k  čemuž se přiklání někteří současní historici umění, nebo až v  roce 1938, jak díla zadatoval sám Kupka.  Divertimento  II  pochází ze sbírky manželů Seligmannových, kteří ho v  roce 1955 koupili v  Rose Fried Gallery. Následně se  dílo  dostalo  do sbírky moderního  umění rodiny Hascoeových. Nyní pochází z  kvalitní zahraniční sbírky. Bylo vystaveno na samostatné výstavě Františka Kupky v  SVU  Mánes v  roce 1946 (č.  149), dále v  New Yorku v  Rose Fried Gallery (Kupka, 1953, kat.  č.  4) nebo například na umělcově  retrospektivě v  The  Solomon  R.  Guggenheim Museum (New York, František Kupka 1851–1957, A  Retrospective, kat.  č.  181). Reprodukováno je například v  monografii autora pod názvem  Zábavy  II, zde datováno do roku 1938 (L.  Vachtová, Praha 1968, kač.  č.  317), nebo v  publikaci K.  Srpa Geometrie myšlenek (Řevnice 2012, obr. 78). Restaurováno ak. mal. rest. Zorou Gromannovou, krakely záměrně zachovány v  původní podobě. Práce bude zařazena  do  chystané  monografie  doc.  M.  Theinhardt,  CSc., a  P.  Brullé. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a PhDr. K. Srpem, jehož odborná expertiza je přiložena.