84. aukce, číslo katalogu 133 Sugestivní práce Františka Janouška dokládá jeho specifický přístup ke spontánní kresbě v jeho nejvýraznějším a nejosobitějším stylu ve 30. letech. Surrealismus se naplno v malířově tvorbě rozvinul až pod vlivem pražské výstavy Poesie 32, na které měl možnost poznat rozmanité proudy tohoto směru od umělců, jakými byli Salvador Dalí, Max Ernst či Giorgio de Chirico. Sám se pak místo zdlouhavé olejové techniky vydal cestou barevné kresby, jíž vtiskl nezaměnitelnou expresivní tvář a jíž přikládal srovnatelnou úroveň jako svým plátnům. Tyto soubory kreseb vynikají důvěrnou výpovědí o vnitřních stavech člověka zmítaného strachem a nejistotou, které v něm vyvolávala dobová politická situace.V roce 1935 se středem Janouškova zájmu stala lidská postava, deformovaná do fantaskních tvarů a bytostí, jako to spatřujeme i v tomto případě. Celou kompozici vyplňuje zvláštní figura, jež je jen naznačená, a její ležící rozpadající se torzo je pospojováno z organických prvků připomínajících části končetin. Tyto tělesné články nejsou v tomto případě trhány, škrceny, spoutávány ani jinak zraňovány, jako to vídáme na jiných autorových kresbách, ale volně vyrůstají ze země a vrůstají do sebe, díky čemuž vytvářejí celistvý, navzájem propojený systém připomínající lidské tělo. Některé z těchto biomorfních částí symbolicky drží předměty nejen denní potřeby, které jsou zároveň výtvarnými atributy: dýmka, lahev červeného vína, rozložený novinový list či ovoce, díky nimž můžeme mít pocit, že hledíme na bytost z jiné dimenze nabízející nám různé laskominy jako útěk před reálným světem.Práce pochází z autorovy pozůstalosti a bude zařazena a publikována v soupisu díla v chystané monografii PhDr. J. Vykoukala. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.