Naprosto mistrovský obraz z  ateliéru dnes již legendárního Theodora Pištěka můžeme považovat za jedno z  jeho nejvýznamnějších děl, které se na trhu objevilo a  kterému i  sám autor v  rámci celé své tvorby přisuzuje osobní, velmi výjimečnou pozici. Vznik tohoto plátna lze posunout již do 80.  let, kdy se v  Pištěkovi poprvé zrodila myšlenka inspirovaná velmi silným příběhem francouzského automobilového závodníka Guyho Molla. I  přesto, že Moll zahynul v  pouhých 24 letech a  jeho profesionální závodní kariéra trvala jen dva roky, dokázal se zapsat do dějin tohoto sportu tak silně, že je dodnes považován za historicky největší motoristický talent. Mladík ohromil i  Enza Ferrariho, se kterým podepsal v  osudném roce smlouvu a  stal se součástí jeho závodního týmu. V  dubnu 1934 pak Guy Moll startoval ve svém prvním závodě s  Alfou Tipo B P3 v  Monaku. Po tomto závodě už nikdo nepochyboval o  tom, že mladý Alžířan míří ke hvězdám, když porazil všechny soupeře, mezi nimi taková jména jakými byli Tazio Nuvolari, Achille Varzi, Louis Chiron či Marcel Lehoux. Mollova hvězda však předčasně zhasla o  několik měsíců později během tragické nehody při závodě Coppa Acerbo v  Pescaře, kde jeho Alfa dostala smyk a vylétla ven z trati. Pištěk se skrze tento ohromující obraz nejen rozhodl vzdát hold této legendě, ale také si svým způsobem tento příběh promítl do vlastního života. Své pocity popsal následovně: „Po všem ruchu života se najednou dostane člověk na místo, kde se vše zastaví a už je jenom sám.“ S  malbou samotnou však začal až o  několik let později, a  jak dokládá útržek na spodní hraně obrazu, věnoval se jí s  přestávkami neuvěřitelných 25 let, její dokončení však nebylo samozřejmostí. Malíř do obrazu totiž vtiskl i  silné osobní zkušenosti a  niterné prožitky svého soukromého života. Mnohokrát se k  němu vracel, aby od něj mohl zase na nějaký čas odeNaprosto mistrovský obraz z  ateliéru dnes již legendárního Theodora Pištěka můžeme považovat za jedno z  jeho nejvýznamnějších děl, které se na trhu objevilo a  kterému i  sám autor v  rámci celé své tvorby přisuzuje osobní, velmi výjimečnou pozici. Vznik tohoto plátna lze posunout již do 80.  let, kdy se v  Pištěkovi poprvé zrodila myšlenka inspirovaná velmi silným příběhem francouzského automobilového závodníka Guyho Molla. I  přesto, že Moll zahynul v  pouhých 24 letech a  jeho profesionální závodní kariéra trvala jen dva roky, dokázal se zapsat do dějin tohoto sportu tak silně, že je dodnes považován za historicky největší motoristický talent. Mladík ohromil i  Enza Ferrariho, se kterým podepsal v  osudném roce smlouvu a  stal se součástí jeho závodního týmu. V  dubnu 1934 pak Guy Moll startoval ve svém prvním závodě s  Alfou Tipo B P3 v  Monaku. Po tomto závodě už nikdo nepochyboval o  tom, že mladý Alžířan míří ke hvězdám, když porazil všechny soupeře, mezi nimi taková jména jakými byli Tazio Nuvolari, Achille Varzi, Louis Chiron či Marcel Lehoux. Mollova hvězda však předčasně zhasla o  několik měsíců později během tragické nehody při závodě Coppa Acerbo v  Pescaře, kde jeho Alfa dostala smyk a vylétla ven z trati. Pištěk se skrze tento ohromující obraz nejen rozhodl vzdát hold této legendě, ale také si svým způsobem tento příběh promítl do vlastního života. Své pocity popsal následovně: „Po všem ruchu života se najednou dostane člověk na místo, kde se vše zastaví a už je jenom sám.“ S  malbou samotnou však začal až o  několik let později, a  jak dokládá útržek na spodní hraně obrazu, věnoval se jí s  přestávkami neuvěřitelných 25 let, její dokončení však nebylo samozřejmostí. Malíř do obrazu totiž vtiskl i  silné osobní zkušenosti a  niterné prožitky svého soukromého života. Mnohokrát se k  němu vracel, aby od něj mohl zase na nějaký čas odeNaprosto mistrovský obraz z  ateliéru dnes již legendárního Theodora Pištěka můžeme považovat za jedno z  jeho nejvýznamnějších děl, které se na trhu objevilo a  kterému i  sám autor v  rámci celé své tvorby přisuzuje osobní, velmi výjimečnou pozici. Vznik tohoto plátna lze posunout již do 80.  let, kdy se v  Pištěkovi poprvé zrodila myšlenka inspirovaná velmi silným příběhem francouzského automobilového závodníka Guyho Molla. I  přesto, že Moll zahynul v  pouhých 24 letech a  jeho profesionální závodní kariéra trvala jen dva roky, dokázal se zapsat do dějin tohoto sportu tak silně, že je dodnes považován za historicky největší motoristický talent. Mladík ohromil i  Enza Ferrariho, se kterým podepsal v  osudném roce smlouvu a  stal se součástí jeho závodního týmu. V  dubnu 1934 pak Guy Moll startoval ve svém prvním závodě s  Alfou Tipo B P3 v  Monaku. Po tomto závodě už nikdo nepochyboval o  tom, že mladý Alžířan míří ke hvězdám, když porazil všechny soupeře, mezi nimi taková jména jakými byli Tazio Nuvolari, Achille Varzi, Louis Chiron či Marcel Lehoux. Mollova hvězda však předčasně zhasla o  několik měsíců později během tragické nehody při závodě Coppa Acerbo v  Pescaře, kde jeho Alfa dostala smyk a vylétla ven z trati. Pištěk se skrze tento ohromující obraz nejen rozhodl vzdát hold této legendě, ale také si svým způsobem tento příběh promítl do vlastního života. Své pocity popsal následovně: „Po všem ruchu života se najednou dostane člověk na místo, kde se vše zastaví a už je jenom sám.“ S  malbou samotnou však začal až o  několik let později, a  jak dokládá útržek na spodní hraně obrazu, věnoval se jí s  přestávkami neuvěřitelných 25 let, její dokončení však nebylo samozřejmostí. Malíř do obrazu totiž vtiskl i  silné osobní zkušenosti a  niterné prožitky svého soukromého života. Mnohokrát se k  němu vracel, aby od něj mohl zase na nějaký čas odejít. Promýšlel každý tah štětce, každý detail malby, až jej nakonec v  roce 2017 mohl s  plnou koncentrací zásadním způsobem dokončit. Na obraze vidíme a  přímo bytostně cítíme zkoncentrovanou sumu životních a  malířských zkušeností umělce, který musí mít vždy vnitřně pevné důvody pro uměleckou tvorbu. Plátno, jež dokonale syntetizuje veškeré malířovy po léta zdokonalované výtvarné schopnosti, je naprosto mistrným reprezentantem specifického výtvarného projevu, který snese srovnání snad jen se slavným Gerhardem Richterem. Dominantním motivem naprosto strhující kompozice se stal krásně se lesknoucí červený závodní automobil Alfa Romeo, předchůdce monopostů Ferrari, s  číslem sedm na chladiči, jenž je vyveden v  naprosto brilantní malířské technice, která by se kvalitou provedení detailů mohla rovnat fotografii. Typickým pištěkovským motivem jsou prvky evokující barokní iluzívnost trompe l oeil. Na obraze jsou tak zdánlivě „přilepeny“ významotvorné vzkazy: černobílá fotografie s  utrženým rohem a  autogramem závodníka, na které je mávající Guy Moll zobrazen před ctihodnými muži v  oblecích, na spodní části automobilu je páskou přilepen a  připínacím špendlíkem připevněn útržek papíru s  rozlučným nápisem „Adieu“. I  útržek lepenky s  daty odkazujícími ke vzniku obrazu (1992, 2003, 2008 a  červeně 2017) jako by byl skutečným kouskem lepicí pásky, kterou jen letmo autor přilepil na svůj výtvor. Síla obrazu, do něhož se bezprostředně promítla i  autorova osobní závodní zkušenost, jde snad nejlépe vyjádřit pouze vlastními slovy autora: „Pocity, které má člověk při závodění, jsou naprosto neuvěřitelné. To jsou asi stejné pocity, jaké musel mít Hillary, když dobyl Mt. Everest. Při závodění je člověk úplně sám, zcela oddělen od světa. Záleží jenom na něm, jak vše vyřeší. Atmosféra a pocity, které jsem prožíval při závodě, to mně už nikdy nic nenahradilo.“ Autor se s  tímto obrazem velmi těžko loučil, neboť si uvědomuje, že dílo takového osobního a uměleckého významu se již neobjeví.