85. aukce, číslo katalogu 139 Vyspělá ukázka osobité tvorby Jiřího Karse přiklánějící se v tomto případě k věcnějšímu realismu spadá do autorova výtvarně silného období ve 30. letech. Bohatá kytice představuje okouzlující a na výsost typické malířovo dílo, přesně zrcadlí jeho talent, tvůrčí vnímání a cítění v dané době a dokládá jeho pevnou pozici nejen v tzv. pařížské škole, ale i na evropské umělecké scéně. K tématu zátiší se Kars navracel v průběhu celé své kariéry. Tyto obrazy se vyznačují velkou různorodostí a pečlivým výběrem předmětů denní potřeby, které naznačují, že jejich hodnota nespočívá v symbolice, nýbrž v jejich malířském přetvoření. Kars do nich rovněž promítá místa, kde právě žil a tvořil; zejména španělské pobyty a atmosféru místních městeček si velice oblíbil a pravidelně se do nich vracel. V roce 1933 daroval Karsovi jeho mecenáš k užívání domek v přímořské vesnici Tossa del Mar, necelých 50 kilometrů od Barcelony, kde se umělec izoloval od zbytku světa a našel klidné místo k nerušené práci. Nostalgicky působící scéna nechává diváka nahlédnout do příjemné domácí intimity a tuto důvěrnost podtrhuje volba tlumené škály zemitých tónů, které jsou sofistikovaně oživeny smyslovou červení ušlechtilých exotických květin. Delikátně nuancovanou barevnost podtrhuje měkké rozptýlené světlo a uvolněný plynulý rukopis odrážející Karsův silný vztah ke smyslovému světu, jejž nikdy zcela neopouštěl a který vnímal s velkou citlivostí. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Posuzovaný obraz, pojatý jako oslava ‚pozemských statků‘ v intimním domácím aranžmá, je Karsovou skvostnou prací, ztvárněnou se stejným malířským ‚elánem‘ jako jeho nejlepší akty. […]“).