85. aukce, číslo katalogu 25 Velice vzácná ukázka malby teprve nyní doceňovaného českého výtvarníka Františka Matouška představuje unikátní a vysoce vyspělou práci tohoto průkopníka abstrakce. Matoušek, přestože byl generačním souputníkem prvních českých surrealistů, se vydal velice odvážně cestou osobitého a pozoruhodného výtvarného stylu, jenž v sobě obsáhl základní principy abstrakce a konstruktivismu. Surrealistické tendence se do něj propsaly zejména volným modelováním tvaru či linky. Autorovo jméno a avantgardní dílo z 20.–40. let ale zůstávalo poměrně neznámé a v novodobé výstavní historii nebylo až do roku 2009 nikdy veřejně prezentováno. Přesto je více než cenným přínosem a důležitým doplňkem v poznání vývoje české avantgardy. V roce 1923 Matoušek poprvé zavítal do Paříže, jež se mu stala zejména během druhé světové války útočištěm. Francouzská metropole pro něj také znamenala možnost vstřebávat nejnovější trendy a svým osobitým přístupem na ně reagovat. Předkládaná práce Tanečnice, pocházející z počátku 30. let, nádherně ukazuje, jak vysoce vyspělé a velice odvážné výrazovosti byl Matoušek již v té době schopen dosáhnout. Naprosto čistá malba je postavená na kontrastu tmavé plochy a světlé linky. Je evidentní, že se umělci podařilo zcela se oprostit od jakékoli konkrétnosti a jediným epickým momentem celé práce jsou volně vedené světlé křivky, jež nabývají významu až s názvem obrazu. Roztančené linie jako by za sebou nechávaly červenohnědý stín, tisk neexistující tělesné hmoty. Vysoká kvalita uměleckého přednesu ve spojení s mimořádnou vzácností tohoto plátna významně přispívá ke znalosti Matouškova díla a jeho zaslouženému docenění nejen na trhu s uměním, ale i na umělecko-historické scéně. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa. (cit.: „[…] Jeho Tanečnice je prozářeným gestem, mírně ovlivněným Židovským hřbitovem Jindřicha Štyrského. Proti temně červenému pozadí se rýsují čtyři vzletné světlé linie, vyjadřující uvolněný pohyb, jenž prosvětluje rovněž pozadí, jako působivý světelný akcent. Vztah linie, světla a barvy vyjádřil Matoušek ojedinělou prací, opisující pohyb tanečnice. K obrazu se dochovaly dvě přípravné práce v Městském muzeu ve Vysokém Mýtě. […]“).