Sugestivní, pečlivě modelovaný ženský akt vynikajícím způsobem reprezentuje příznačnost Karsovy tvorby v jeho oblíbené figurální poloze a pochází z jeho vrcholného, životně šťastného a zároveň sběratelsky nejatraktivnějšího období. Kosmopolitní výtvarník od počátků své tvůrčí dráhy velmi intenzivně reagoval na nejrůznější tendence avantgardních proudů, aby po první světové válce výrazně svůj projev zklidnil, dal průchod monumentalitě a řádu, a dostal se svým velkorysým stylem do blízkosti klasicizujícího proudu Nové věcnosti i romanticky laděného věcného realismu. Mimořádně kvalitní malba je dílem bravurní syntézy těchto stylů s jedinečným fauvistickým pojetím. Představuje Karse jako bytostného malíře ženského těla, oplývajícího vyhraněným citem pro krásu, jež v sobě nese vyzrálou rovnováhu hmoty a barvy. V křehkém, modiglianovsky cítěném ležícím těle předvádí malíř v nejlepší formě své tvůrčí vidění. Vyhýbá se jakékoliv snaze o efekt a tradiční téma zpracovává v rudimentárních, velkoryse cítěných tvarech bez prvoplánové líbivosti. Plné formy mladého ženského těla se snoubí s koloristickým mistrovstvím teple laděných, jižním sluncem prozářených tónů a zjednodušeným výtvarným jazykem dávají vyznít jeho příslovečnému monumentálnímu cítění tvarů, skrze něž se dopracoval k výrazové čistotě vlastního výtvarného jazyka. Jedná se o nenuceně působící, avšak důmyslně podaný obraz, ve kterém se malíři skvěle podařilo zachytit intimní atmosféru ničím nerušeného klidu a vnitřní vyrovnanosti. Hodnotu díla zvyšuje přípis na rubu a věnování umělcovy manželky Nory Karsové z roku 1963. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.