85. aukce, číslo katalogu 62 1) Náramek s gemou, křišťál, zlatá montáž, diamantové routy, před rokem 1930, sign., 3,6 × 2,6 cm2) Prsten s gemou s motivem alegorie hudby, růžový křemen, zlatá montáž, diamantové routy, před rokem 1930, sign., 3 × 1,2 cm3) Kravatová jehlice s gemou s ženským profilem, křišťál, zlatá montáž, diamantové routy, před rokem 1930, sign., 2,5 × 2 cm4) Váza VITA IN ARTE, broušené sklo, 1934–1935, sign. ve vyrytém přípisu „Marečkovi na památku 12. XI. 1935 J. Drahoňovský“, 23 cm V mnoha ohledech výjimečný soubor tří šperků a jedné vázy spojený se jménem asi největšího českého glyptika moderní doby Josefa Drahoňovského představuje dílo autora, jenž byl mj. inspirován Augustem Rodinem či Aristidem Maillolem, obecně pak proudem novoklasicismu. V oblasti glyptiky do kamene, skla a polodrahokamu, které se intenzivně věnoval po roce 1918, patřil k jejím zakladatelům se světovým významem. Vrcholu dosáhl jemnými díly v polodrahokamech, křišťálovými gemami rytými do ametystu a kamejemi v onyxu a karneolonyxu. Tři představované gemy vznikaly pravděpodobně postupně od poloviny 20. let 20. století, broušená váza potom o něco později v polovině 30. let. Každý z těchto artefaktů tematicky velmi ilustrativně odráží Drahoňovského celoživotní zaujetí klasickou kulturou a uměleckými formami starověkého Řecka. Jindřich Čadík v autorově monografii tento osobitý styl charakterizoval velmi trefně jako „tvarovou archaizaci moderních myšlenek“. Předkládané gemy jsou všechny shodně zdobeny v secesním stylu neseném zlatou montáží s motivem lipových větviček a drobnými diamantovými routami. Podobu montáže navrhla umělcova choť Marie, která ji ve svých vzpomínkách nazvala „symbolem slovanství“; považovala gemy rovněž asi i z tohoto důvodu za nejcennější práce svého muže a označovala je za „rodinné šperky“. V dějinách moderního šperkařství a umění obecně tak vznikla ojedinělá manželská spolupráce s výjimečně harmonickým výsledkem. Fasérských prací se v tomto případě ujal pražský klenotník Karel Ebner z Rytířské ulice. Sběratelskou hodnotu tohoto konvolutu potvrzuje i přiložená fotografie rodiny Drahoňovských, kde tyto šperky zdobí Josefa i Marii Drahoňovské. Celý konvolut pochází z pražské soukromé sbírky, kam byl před lety získán přímo z umělcovy pozůstalosti společně s dalšími autorovými díly. Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Zíkou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.