85. aukce, číslo katalogu 83 kniha (31 × 21,5 cm), soubor desíti suchých jehel (kolem 14 × 9 cm) na papíře v původní papírové obálce s úvodní básní Zdeňka Řezníčka, typografie Oldřich Menhart, lepty vytiskl K. Sommer v Praze, text vytiskl Karel Kryl v Kroměříži, vydáno o Vánocích 1941 v Kroměříži, 10. svazek edice Magnificat, vydáno ve stu výtiscích, každý jednotlivý grafický list autorem podepsán vpravo dole tužkou, nečíslovaný exemplář s Reynkovým věnováním Aloisovi Pokornému a autorovým podpisem z 21. 10. 1945 Tato vzácná bibliofilie obsahující kompletních deset volných grafických listů, úvodní báseň Zdeňka Řezníčka, původní obálku a dokonce autorské věnování, patří mezi nadmíru atraktivní předměty prezentující usebranou polohu autorovy tvorby z doby druhé světové války. Tento básník, malíř, grafik, překladatel a v neposlední řadě i pastýř ovcí a koz, strávil velkou část svého života na svém hospodářství v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Jako hlavní inspirační zdroj mu sloužil právě jeho statek a s ním nedílně spojené domácí zvířectvo a předměty běžné i zcela banální, které se pod jeho rukama měnily v hluboce lidsky prožitá obrazová sdělení. Na počátku 30. let si Reynek osvojil a stále více oblíbil techniku suché jehly, kterou plně využil právě zde v cyklu Sníh. Ten vedle cyklů Job, Don Quijote a Pastorale, tvoří základní pilíře jeho grafické tvorby, jejichž prostřednictvím vizualizoval svůj hluboce upřímný vztah k přírodě a reflektoval názory související s člověkem a jeho údělem. Cykly Pastorale a Sníh spolu úzce souvisejí. Roku 1941, tedy roku, kdy byla vydána představovaná publikace s cyklem Sníh, si totiž Reynek zakoupil „z nedostatku lidského porozumění“ stádo ovcí, které ho mezi lety 1942–1947 inspirovalo právě ke grafickému cyklu Pastorale. Pastorální aspekt jeho tvorby spojující právě tyto dva cykly v jeden myšlenkový celek v sobě nese také odkaz na sv. Františka z Assisi a jeho univerzální lásku ke všemu stvoření. Tohoto obsahu si byl jistě vědom i Zdeněk Řezníček v úvodní básni, kde esenci křehkých Reynkových grafik vyjádřil těmito verši: „…Zachumelené brány starodávného Ráje, otevřené zázračným klíčem snění; zimomřivý zajíčku, hbitá veverko a tetelící se sýkorko, vy druhové věrní, vždy obdarovaní ze zásob prostinké lásky…“. Nesporná výtvarná, historická i duchovní hodnota tohoto artefaktu zjevná z výše uvedeného mu také propůjčuje vysokou sběratelskou přitažlivost. Celý cyklus byl navíc reprodukován v autorově monografii (P. Chalupa: Bohuslav Reynek, 1892–1971, Řevnice 2011, str. 196–207). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a R. Vosičkou.
