85. aukce, číslo katalogu 117 Vyzrálá práce komorních rozměrů jednoho z našich nejprogresivnějších poválečných autorů spadá do umělcova vrcholného tvůrčího období 60. let. Na konci 50. let se Medkův výtvarný projev začal odvracet od výjevů pracujících se surově deformovanými převážně ženskými postavami plnými brutální absurdity a jeho motivový rejstřík se přesunul spíše k výrazněji stylizovaným výjevům ztrácejícím popisnost a detail, skrze který autor postupně dospěl až ke zcela abstraktnímu zpracování. Počátek 60. let byl ve znamení hledání nového výtvarného jazyka, ale i zbrusu nových inspirací, proto se v tomto období setkáváme s celou řadou námětů, jež nezapadají do klasických cyklů či sérií. Obraz Maso kříže je tak unikátním a v umělcově tvorbě velmi vzácným dílem, které zrcadlí tento Medkův přerod. I přesto, že se v jeho tvorbě setkáváme s komorními formáty zřídka, nechybí jim nic z výtvarné geniality pláten větších. I zde se doslova zhmotňuje umělcovo vnitřní rozpoložení, teskné chvíle i depresivní stavy, jež doslova vyryl do usychajících barevných nánosů. Vnitřní síla díla je postavena na vztahu horizontálních a vertikálních os navzájem se prolínajících, ale i ostře se křížících. Surovost výjevu jako by byla podpořena Medkovým oblíbeným prvkem rudých bodů, jež stojí v kontrastu ke studené modři, která se ztrácí v temných hlubinách pozadí. Obraz dal Medek jednomu ze svých nejbližších přátel, básníku Jiřímu Kuběnovi (vlastním jménem Jiří Paukert). Básník na slepém rámu obrazu připsal: „Tento obraz Maso kříže maloval v červnu 1961 a v téže době mně daroval Mikuláš Medek. Obraz nebyl napnut. Proto byl v prosinci r. 1963 rentolován a nažehlen (a nově přelakován) restaurátorem Františkem Syslem, který okopíroval i inskripci na rubu. Obraz jsem daroval svému bratru Dr. Zdeňkovi Paukertovi. Dr. Jiří Paukert, 1. březen 1964.“ Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. E. Kosákovou-Medkovou, historičkou umění a dcerou autora. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa, autora chystané monografie, do níž bude plátno zařazeno (cit.: „[…] Obraz tak má dvojí hodnotu. Jednak patří k dílům z autorova vrcholného období, kdy se sváděly boje o abstraktní výraz, jednak jím obdaroval básníka, který mu stál po celý život nejblíže a nikdy jej nezradil. Obraz ukazuje, že i na menších formátech byl Medek emotivně vypjatý, že se dokázal dostat vysloveně pod povrch hmoty, jíž vtiskoval pevný tvar. […]“).