85. aukce, číslo katalogu 132 Vynikající a nesmírně vzácná malba jednoho z našich nejvýraznějších umělců Jana Zrzavého je ukázkou naprosté bravurnosti práce a neskonalé svěžesti, kterou byl autor do svých děl schopen vložit. Malíř, jenž se často a rád vracel k několika oblíbeným tématům, zachytil loďky, poklidně se houpající na vodní hladině, nesčetněkrát. Prve je viděl ve své milované Bretani a výjevy s bárkami, jejichž dřevěné boky omývají slané mořské vody, se mu staly výrazem klidu, radosti a mlčenlivé vyrovnané krásy. Přesto se mu dařilo pokaždé k tématu přistoupit zcela novým způsobem, a to jak v souvislosti s technikou malby, tak s barevným pojetím i hrou obrysů a stínů. Máme před sebou dokonalý obraz Veselé lodi, jenž je proveden v tempeře, přesto dosahuje nečekané světelnosti. Je tomu tak nejen díky živé barevnosti, ale především díky práci se světlem, které nereálně modeluje tvary opuštěných bárek bílým stínem, zatímco stín, jejž vrhají loďky spolu s kontrastně ostrým lomením skalisek, je černý. I moře směrem k obzoru bělá, snad pod září čtyř světlých mraků na obloze. Práce je velmi sofistikovaná i z hlediska štětcového přednesu. Až impresionistickou technikou provedené krátké tahy dávají pobřežní scenérii rozechvělý výraz. Tři lodě v popředí pak mají díky odlišnému zpracování výraznou dominanci. Plátno bylo vystaveno již na zásadní a divácky velmi oceňované výstavě Dílo 1907–1962, která se uskutečnila v pražském Mánesu a následně putovala do Bratislavy a do Brna (kat. č. 10). Obraz je ovšem zachycen také na dokumentární fotografii z umělcova ateliéru, jež byla otištěna v Katalogu neznámých prací Jana Zrzavého (AAA Antikvity, 1999, obr. 110). Vystaven byl v Muzeu Kampa (Jan Zrzavý: Ze sbírek soukromých sběratelů, 2019, str. 98). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a ak. mal. rest. Z. Gromannovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Jeho práce nabrala druhý dech. Získala novou atmosféru, stala se ještě průzračnější, stopy tesknoty zmizely, zůstaly hlavně velmi spontánní, uvolněné pocity, které odhalily další stránku autorovy subjektivity. Veselé lodi znázorňují scénu, již Zrzavý mohl malovat zpaměti, které však technickým provedením dal význam, jenž ji ještě zřetelněji spirituálně přehodnocoval. Světlo se mu stalo zdrojem života a smyslovosti. […]“).