85. aukce, číslo katalogu 186 Na trhu s uměním zcela ojedinělá a silně působivá malba Franze Antona Maulbertsche je dílem jednoho z nejvýznamnějších středoevropských představitelů klasicizujících tendencí pozdního baroka stojícího zároveň na pomezí rokoka a vycházejícího ze studia soudobé benátské, rakouské a nizozemské školy, jenž se v 70. letech 18. století realizoval mj. i ve vídeňském Hofbugu. Malbu na hlavním oltáři ve městě Skalica na Slovensku, s níž představovaná práce přímo souvisí, někteří současní badatelé dokonce považují za jedno z nejkvalitnějších děl této dekády vůbec. Prezentované plátno komorního výškového formátu je s největší pravděpodobností bozzettem vzniklým snad pro potřebu dílenského provozu jako záznam konkrétního kompozičního řešení a možný vzor pro jeho budoucí varianty – samozřejmě také jako přímá předloha pro výjev na hlavním oltáři kostela Archanděla Michaela ve zmiňovaném slovenském městě. V účtech z roku 1778 za obnovu kostela se již dokonce objevuje Maulbertschovo jméno v souvislosti s výplatou 550 zlatých. Zajímavostí je, že se ve sbírkách vídeňské Albertiny nachází i kresba k tomuto oltářnímu obrazu. Známé, dnes bohužel ztracené, je i pozdější ricordo vniklé pravděpodobně též v Maulbertschově dílně. Tím lze vzácně konstruovat výtvarný vývoj od malované skici přes olejové bozzetto až po definitivní provedení a tím sledovat jednotlivé tvůrčí proměny autorových záměrů. Sofistikovaný ikonografický program Alegorie spásy je zde tvořen postavami Archanděla Michaela s helmicí a štítem, mj. patrona kostela a města Skalica, jenž se nachází v ponížené pozici vůči dominující postavě Panny Marie Immaculaty. Jedná se tedy o Pannu Marii s dvanácti hvězdami kolem hlavy, jak se dočítáme ve Zjevení sv. Jana, nad jejíž hlavou se vznáší holubice Ducha svatého – Panna Maria zde navíc zastupuje Ecclesii triumphans. Ta mj. aktualizuje myšlenky definitivní porážky prvotního hříchu i jeho aktuálních projevů na zemi. Trojúhelníkovou kompozici vrchní časti doplňuje skupina dvou andělů a jednoho barokního andělíčka. Druhý putto spojuje na diagonále vrchní výjev se spodním, kde se v barokně vypjaté dramatické pozici svíjí padlí andělé, jejichž muskulatura je zachycena s nebývalou moderností. Scéna je navíc zalitá nadpřirozeným světlem bez konkrétního zdroje, které propojuje celý děj v jeden významový celek. Autenticitu i sběratelskou hodnotu díla potvrzuje jeho nedávné publikování a detailní rozbor uveřejněný v zahraničním odborném periodiku (M. Pučalík: Die Ölskizze einer Allegorie der Erlösung von Franz Anton Maulbertsch in Beziehung zum Altarblatt in Skalica, in: Barockberichte 66, Informationsblätter zur bildenden Kunst des 17. und 18. Jahrhunderts, Salzburg Museum, 2019, str. 76–81). Při konzultacích posouzeno PhDr. H. Seifertovou. Přiložena odborná expertiza prof. PhDr. V. Vlnase, Ph.D. a Dr. J. Kronbichlera.