Výrazný, koloristicky rozmanitý a smyslově vytříbený obraz sumarizuje mnoho charakteristických rysů rozvinutého stylu nesmírně silné tvůrčí osobnosti, malíře, sochaře, grafika a výtvarného teoretika Emila Filly. Namísto ostře řezaných kubických objemů Filla v poválečné tvorbě mnohem více uplatňuje výrazovou uvolněnost linií, svobodné zacházení s prostorem i rozzáření palety, které zacházejí až k modernímu pojetí expresivního realismu. Nadále zůstává věrný problematice zátiší jakožto disciplíně, která se v jeho představách nikdy neproměnila v banální výjevy bez obsahu, naopak pod doteky jeho štětce jako by každý předmět v sobě odkrýval nekonečné množství způsobů svého uměleckého uchopení a nových, nečekaných stránek. V prezentovaném zátiší Filla divákovi předkládá ustálené motivy ze svého repertoáru, avšak nečekaně z nadhledu, díky čemuž celou scénu podstatně zploštil, a namísto toho dává naplno zaznít struktuře malířské hmoty. To mu umožnilo otevřít bohatý a  kompaktně pojatý obsah prostřeného stolu, na kterém se jednotlivé předměty vzájemně nepronikají a  je zachována jejich individualita, a zároveň se tak vyhnout pověstným kubistickým zkratkám. Kompozice je tentokrát vystavěna na třech základních prvcích zobrazení: míse s ovocem, sklenici a talíři s rybou a citronem. Jako by Filla zamýšlel navodit i chuťové počitky, volí atraktivní, velice sofistikovanou expresivní barevnost založenou na kontrastech fialového pozadí, šťavnatě červené a výrazné zelené a žluté. Plasticitu a objem zvyšuje uplatnění výrazných černých a  bílých obrysových linií, které představují cosi mezi obrysem a stínem a které se po válce staly jeho oblíbeným prvkem, křehkost a intimnost výjevu podtrhuje dekorativní otisk krajky do ještě mokré barvy. Panoramatický formát souzní nejen s mistrovými krajinami z okolí Českého středohoří, ale připomene i fotografie Josefa Sudka, který Fillu coby přítel navštěvoval na zámku v Peruci, kde výtvarník po únoru roku 1948 převážně žil a tvořil. Zátiší potvrzuje vysokou výtvarnou kvalitu pozdního období Fillovy práce a je dokladem, že se umělec po návratu z koncentračního tábora natolik zotavil, že velká část jeho poválečných, silně působivých a výrazných olejů vyniká nebývalou originalitou obsahující jedinečnou výrazovou šíři a myšlenkovou hloubku. Pozdější adjustace. Autenticita byla ověřena Filla Foundation a obraz bude uveden v soupisu díla, který chystal prof. PhDr. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno Mgr.  T.  Donné a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.: „[…] Toto zátiší je skvělou ukázkou závěrečného Fillova období, jedním z jeho pozdních olejových obrazů, předcházejících kresbám Středohoří. […]“).