Překrásná, suverénně vystavěná scéna jednoho z nejosobitějších představitelů české moderny je vynikající ukázkou Špálova mimořádně ceněného modrého období, které se považuje za jedno z jeho nejkvalitnějších, nejpozoruhodnějších a nejplodnějších, a které předznamenalo způsob jeho práce na mnoho dalších let. Špála se v této době nakrátko opět vrátil do tvorby z let desátých, aby v dokonalé fauvisticko-kubistické syntéze vytvořil několik pozoruhodných olejomaleb, ze kterých je patrná poetika Devětsilu i skupiny Tvrdošíjní. Těžištěm jeho formy se stala krajina v nejrůznějších variacích od neobydlené, divoké přírody přes parky až k místům poznamenaným lidskou civilizací, a tento krajinářský um dokázal propojit se zájmem o figuru, jež ho celoživotně přitahovala. Špála v mimořádně dynamické kompozici, složené z fasetovaných ploch tří dominujících barev – červené, modré a zelené, dosáhl temperamentní malířské zkratky i svérázného koloritu, jenž pro něj měl primární důležitost. Dramatické působivosti je pak dosaženo zejména díky nejrůzněji se lomícím vrstvám, rozpohybované dívčí postavě v červených šatech, nacházející se u pramene se zelenými kopci v pozadí, a kvetoucím lukám s drobnými květy. Jedná se o alegorii jara, motiv, ke kterému měl Špála blízko, a vetkl mu velice moderní, působivý účin. Olej byl reprodukován pod názvem Stojící dívka, 1928 v monografii Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Národní galerie v Praze 2005, nestr. Ve sbírkách Národní galerie v Praze měl inventární číslo NG O 8159 a byl vystaven na výstavě Václav Špála, Figurální motivy, Výstavní síň Mánesa, červen–srpen 1957 (kat. č. 106); dále Václava Špály k nedožitým osmdesátinám, Muzeum Boženy Němcové v České Skalici a Krajská galerie v Karlových Varech, 1965; a také na výstavě Václav Špála v Západočeské galerii v Plzni, 7. 10. – 7. 11. 1965. Dílo původně pochází ze sbírky architekta Františka Kavalíra, pro kterého Špála vytvořil celý soubor čtyř alegorií ročních dob, poté ze slavné sbírky dr. J. Borovičky, a je uvedeno ve Špálově soupisu díla (ed. E. Burge / R. Musil, Praha 2002, str. 61: „1929 olej 420 Jaro (červ. fig., zelené květy), 43 x 52 cm“). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[...] Lze předpokládat, že soubor čtyř Ročních dob vznikl na přímou Kavalírovu objednávku, protože zřejmě ve své době nebyl jako celek vystavený, a nestalo se tomu ani doposud. [...]“) a znalecký posudek PhDr. M. Kodla.