Mimořádně dramatické zachycení pražské scenérie je zdařilou ukázkou Bauchova expresivního rozpoložení v posledních letech druhé světové války. Meziválečné hledání osobitého malířského jazyka vyvrcholilo právě ve víru válečných událostí, které pro umělce znamenaly vyrovnání se se strachem, úzkostí a beznadějí, stejně jako s pocitem znevážení lidské existence. Začal zpracovávat biblická témata, jejichž významy spojoval se současnou situací, intenzivně se ale jako pražský rodák věnoval také městskému prostředí a pražským scenériím. Svůj celoživotní cit pro bohaté barvy a dynamické linie uplatnil Bauch i v obraze Troja. Spontánnost malířského rukopisu, stejně jako dramatický štětcový přednes, kterým se lišil od mnohých svých vrstevníků, pramenila z rodinného prostředí řezbářů a v plastickém základu jeho estetického vnímání. Do krajiny s řekou promítl bouřlivost celého válečného času, jehož utrpení se zhmotnilo v temné, strhující obloze. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.