Václav Brožík patřil již v průběhu života k nejuznávanějším tvůrcům své generace, byl vrcholným představitelem akademické malby rozkročeným mezi vysokým historickým žánrem a širšímu obecenstvu přístupným žánrem vesnickým, jímž uměnímilovnému publiku představoval prosté výjevy z venkovského života. Tato tematika se začala výrazněji projevovat v jeho díle od poloviny 80. let 19. století, tedy v období, kdy jezdil do Bretaně a Normandie, případně pracoval v okolí zámku D'Ambleville, který patřil jeho tchánovi. Venkovská i přímořská atmosféra se mu od té doby staly stále vítanějším inspiračním zdrojem i potřebnou vzpruhou duši a tělu sužovanému zdravotními neduhy. V návaznosti na francouzskou tradici představovanou především Jeanem-Francoisem Milletem, Julesem Bretonem či Julesem Bastienem-Lepagem tehdy s chutí a v nesčetných variantách projevil sklon k projevům soucitného realismu. Předkládané plátno zaujímá v této skupině předního postavení. Brožík zde na jedné straně dosáhl mety nejzazšího realismu, ovšem zároveň přesný detail dokázal vyvážit harmonicky a logicky pojatým celkem. S fotografickou přesností se mu tak podařilo vylíčit zeleninové políčko v předním plánu, zavěšené klasy kukuřice i každé prkno ve štítech chudých stavení. Posun od estetiky hladké akademické malby k určitému druhu naturalismu příhodně poukazuje na zásadní moderní aktualizaci v Brožíkově pozdním díle. Figurální stafáž zde není ve srovnání s jinými autorovými díly tolik akcentovaná, její měřítko je drobnější a není na ni kladen významový důraz. Námětem se zde stala především krajinná složka, resp. snaha o mezní realismus celkové kompozice i jejích jednotlivin. Hlubší sdělení scény snad můžeme hledat ve věčnosti symbolizované kostelíkem na návrší a tvrdé lopotivé práci vedoucí k obživě, které se zde spájejí v jeden celek ve znamení kříže, přítomného na obraze hned několikrát. Jedná se o vynikající dílo vysoké galerijní hodnoty a může tak být ozdobou každé kvalitní umělecké sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a doc. PhDr. M. Theinhardt. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.