Naprosto příznačná, kosmologicky laděná Foltýnova scéna z ceněného období kolem roku 1935 s aditivním zpracováním kompozice ve velice sofistikované tvarové skladbě, ještě podtržené malířsky výborně zvládnutým promyšleným kontrastním koloritem, vynikajícím způsobem poukazuje na výtvarné ideové hodnoty a vazby se skupinami Cercle et Carré a Abstraction-Création, v nichž byl tento původem český výtvarník zakládající osobností a členem. Foltýn si v tehdejším rozšiřujícím se spektru nepředmětné malby razil jednu z výtvarně nejsložitějších, ale také nejosobitějších cest, a tato velice suverénní, sofistikovaně vystavěná kompozice výborným způsobem reprezentuje jeho formulaci principů čisté malby. Mimořádně promyšlená kompozice je vystavěna na základě protikladů barev i forem, geometrických struktur, úseček a organických linií a neurčitých amorfních tvarů, které se vzájemně živelně překrývají a navozují dojem neustálého dění, dráždí pozorovatelovy smysly a poutají jeho pozornost. Komplikovaná hra, před kterou Foltýn diváka staví, je jeho plynulým myšlenkovým tokem volně se odvíjejícím od jeho fantazijních představ či projevem spontánní radosti z tvoření, a poukazuje na autorovu celoživotní snahu sdělit divákovi emoce prostřednictvím malby bez přímé vazby na konkrétní předmět nebo asociaci, a docílit tak principů ryzí výtvarnosti. Přestože obraz formálně setrval v ploše, působí neobyčejně prostorovým dojmem, a aniž by se uchýlil k naraci, vyzařuje jakési vnitřní dění a vyzývá diváka k ponoření se do jeho hloubky, jako by se jednalo o imaginativní krajinu. Sběratelskou atraktivitu ještě zvyšuje původ obrazu z kvalitní pražské sbírky malíře a ilustrátora Ondřeje Sekory, který jej získal přímo od autora. Dílo je v původní vnitřní adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „Pevná kompoziční skladba, vzájemně ze sebe vycházející tonalita, vylučující ostřejší odstíny, představuje hlavní jádro Foltýnovy reflexe o světě. V obraze Foltýn vyvažoval působení geometrického a organického tvarosloví, jež uváděl svým malířským činem do vyšší jednoty. “).