Citlivě pojatá práce jednoho z našich nejlepších grafiků pochází z roku 1903, v němž se navrátil z Paříže zpět do Prahy. Studijní pobyt ve francouzské metropoli znamenal pro Preissiga po umělecké stránce velmi plodné a úspěšné období. Vyškolil se zde v rozličných technikách, stal se zkušeným profesionálem a do Prahy se vracel již jako osvědčený grafik. Předkládaná práce je působivou ukázkou umělcova secesně lyrického vidění světa, v němž je zachycen prchavý moment, kdy dívka zasněně hledí do noční krajiny zalité hvězdnou oblohou. Dekorativní vyznění díla je umocněno květinovými motivy v podobě vinoucího se růžového keříku, potisku dívčiných šatů či umně stylizovaných rozet. Výrazné barvené plochy a linearita zde odkazují k japonské tradici, v Preissigově tvorbě na počátku století silně přítomné. Obdobně jako v jiných případech zachycujících ženské postavy, byla i zde s největší pravděpodobností umělci modelem jeho choť Irena. Na spodní hraně lícní strany se nachází autorovo věnování ve tvaru: Přípis s věnováním své neteři Miládce z Jaršů k zasnoubení. 14. listopadu 1903. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. PhDr. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.