Výtvarně kvalitní a přitažlivá, zároveň velmi charakteristická malba asi nejvýznamnějšího „českého Mnichovana“ konce 19. století Gabriela Maxe spadá do specifického okruhu dívčích hlav, zpravidla prostovlasých, oblých tvarů, inkarnátu slonové kosti a mírného pohledu. Představovaný portrét dívky sice nelze, vzhledem k absenci konkrétních atributů, přímo spojit s tzv. charakterovými hlavami ctností či ročních období, tolik oblíbenými dobovým publikem, ovšem mlčenlivou tvář zobrazené, ztvárněnou na základě přísných akademických portrétních kritérií, lze s tímto okruhem přesto volně spojit. Max zde dokázal zachytit subtilnost niterného prožitku, a to aniž by se musel uchýlit k přehnanému excentrismu a velkým gestům. Představované plátno tak lze označit za reprezentativní ukázku konkrétního okruhu malířova zájmu, jež dosahuje vysoké sběratelské atraktivity. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou.