Zpěněné, monotónně šumící mořské pobřeží představuje výjev, z něhož za úplného ticha jako by z dálky doléhal křik racků a s věrnou autenticitou zprostředkovával přírodní atmosféru poutníkovi stojícímu na útesu. Toto dílo je typickou prací Alexeje Hanzena, ruského malíře, grafika, ilustrátora, právníka a dvorního umělce cara Mikuláše II., a v neposlední řadě i vnuka I. K. Ajvazovského, u nějž také v Petrohradě studoval. Pravidelně později vystavoval i na pařížských Salonech, kde patřil k vyhledávaným umělcům. Jeho celoživotní vášní byly právě takovéto maríny pojaté s velkorysostí, citem pro monumentální působení mořského živlu a majestátnost rozeklaných skal. Představované dílo dosahuje právě takovýchto hodnot a ve všech svých aspektech prokazuje veškeré kvality autorova zralého výtvarného projevu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Jančárkovou, Ph.D.