Tato práce je ukázkou pro Matala velmi významného a velice zajímavého motivu, jímž se autor zabýval v 80. letech. Zatímco jeho předcházející cyklus Ptačí herci se vyznačuje přísným řádem, jasným vertikálním členěním a poklidnou atmosférou, série Postav v sevřeném prostoru je další úrovní jeho práce s redukcí hmoty. Horizontály a vertikály stále doplňují oblé tvary, jejichž základem je kruh. Nově se ale Matal snaží abstraktní figuru zúžit na nejnutnější výrazové prvky a vtěsnat ji do úzkého vertikálního pole. Postava jako hravý shluk linií a barevných ploch, jenž je utlačován dvěma okolními plochami, byla pro Matala způsobem, jak vyjádřit paradox doby, který vnímal. Obraz nese veškeré výtvarné i umělecké kvality tohoto Matalova významného období; je sice drobným, ale velice reprezentativním zástupcem jeho osobitého pojetí geometrické abstrakce. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. et Mgr. M. Mrázovou.