Po výtvarné stránce vysoce kvalitní malba, vyprávějící jeden z nejoblíbenějších a nejčastějších ikonografických námětů křesťanské historie, je pozoruhodnou a výjimečnou příležitostí setkat se na trhu s uměním s pozdně středověkou deskou této úrovně. Vedle rafinované perspektivní zkratky můžeme obdivovat nejen plné objemy postav, plnokrevnou barevnost či mistrovsky vyvedené zlatnické aplikace v oblasti svatozáří, ale např. i minuciózní a přesné zobrazení architektury v zadním plánu, vycházející ze znalosti středověkých rukopisů navazujících např. na slavné Přebohaté hodinky vévody z Berry. Téma Narození Páně jakožto tradiční námět křesťanského umění má svůj biblický základ především v evangeliu sv. Lukáše, jeho konkrétní obdoby jsou však odvislé od apokryfů a dobových okolností. Tradiční jesličky tu chybí, autor však neopomenul zobrazit volka a osla, jejichž přítomnost nepramení v žádném z evangelií, ale v Izajášově proroctví. Specifická podoba Panny Marie klanící se Kristu ležícímu na cípu jejího pláště, označovaná též jako adorace Krista, má svou tradici již v Itálii v rámci františkánské mystiky, která byla později rozvinuta na základě zjevení sv. Brigity Švédské – o tom právě zde svědčí prostovlasost Panny Marie, ruce sepnuté v gestu modlitby i postava totéž konajícího sv. Josefa. Obvyklou součástí scény Narození Páně, jako je tomu i tady, bylo zvěstování pastýřům archandělem Gabrielem. Ten nese nápisovou pásku s fragmentem promluvy „Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntatis“. Byli to právě pastýři, kteří navzdory nízkému společenskému postavení byli první osloveni touto radostnou zprávou, na rozdíl od tehdejších náboženských profesionálů. Nápisová páska odkazuje k Bohu Otci, jenž na výsostech pastýřským gestem a především prostřednictvím Ducha svatého, zobrazeného paprsky vycházejícími z jeho úst, odkazuje pokoj zemi i lidem dobré vůle. Deska byla roku 1993 restituována a od té doby až doposud deponována v Muzeu umění Olomouc. Při konzultacích posouzeno Mgr. J. Fiřtem, Ph.D., a prof. PhDr. J. Roytem, Ph.D.