Další ukázka Kavánova unikátního osobitého stylu, prokazující původnost jeho výtvarného výrazu vznikajícího z dialogu mezi umělcem a přírodou, a to zcela bez vměšování jakékoliv třetí strany. Kontrast, kterým vyšlapaná cesta proniká do krajiny, a její kontrast s přiléhajícím sametově hebkým sněhovým popraškem jsou natolik autentické, že v divákovi vyvolávají fyzický pocit přítomnosti v obraze. Autor zde znovu potvrzuje slova malíře Ferdinanda Engelmüllera o své genialitě jakožto představitele zimních krajin. Dílo pochází přímo z rodiny autora. Bylo prezentováno na monografické výstavě Františka Kavána v Galerii Portheimka ve dnech 12. 12. 2002 – 16. 2. 2003 a uvedeno v jejím katalogu, kat. č. 23/3. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.