Něžné kabinetní dílo významného českého akademického sochaře Břetislava Bendy, jenž vzešel z ateliérů Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, skvěle vystihuje jeho nejoblíbenější téma ženského těla. Ač je jeho dílo zakotveno v novoklasicistní estetice, je považován za dovršitele Štursova secesního odkazu. Mimořádné mistrovství a cit se u něj projevily při práci s materiály, zejména pokud se jednalo o bronz či mramor. Excelentně promodelovaná postava zasněné dívky působí nečekaně křehce a je přímo ztělesněním melancholické krásy a půvabu. Práce byla ve větším měřítku v bronzu instalována v roce 1960 do Kaizlových sadů v pražském Karlíně, kde je k vidění dodnes. Prezentována byla ale i v roce 1977 v pražském Královském letohrádku Belvedér na výstavě uspořádané Národní galerií v Praze a Ministerstvem kultury k umělcovým osmdesátým narozeninám. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložen certifikát pravosti od dědiců autora.