komb. tech. (olej, tempera) na dřevěné desce
1938
vpravo dole
119 × 79 cm
rám
Výrazově silná, mistrovsky vyvedená scéna spadá do doby těsně před druhou světovou válkou a v mnoha směrech je dokladem autorova brilantního umu ve štětcové technice, s vynikajícím vyjádřením podstaty tvarů úspornými výtvarnými prostředky. V rámci Fillova vývoje jde o jeden z nejosobitějších tvůrčích počinů, stojící na počátku zlomové epochy, v kontextu jeho tvorby jedné z nejvíce dramatických. Rafinovaný výškový formát dovolil umělci zachytit na velké ploše střetnutí dvou zvířat reprezentující jeho cyklus Bojů a zápasů, který začal rozvíjet v roce 1936 a naplno pak v letech 1937–1938. Tematické jádro souboru tkví v alegorii přepadení a následně záhuby, ve které vítězí silnější, dravější útočník a která je předem rozhodnutá, a to i tehdy, pokud se lev či tygr utká s podobně velkým savcem, jakým je například býk. Fillův zájem o ikonografii zvířecích bojů bývá tradičně dáván do souvislosti s obavou z krize evropského humanismu a růstem fašismu v Evropě. Jeho zájem o tuto problematiku však ještě úzce souvisí s archeologií Střední Asie, kterou se zabýval již od počátku třicátých let, zejména pak s motivy odvozenými z nomádského umění kočovníků. Filla se snažil dokázat, že národy, jejichž identita byla v té době zpochybňována jinými, zpravidla většími a silnějšími státy, mohou mít také kulturní tradici, která legitimizuje jejich vlastní působení a existenci v rámci silnějších mocností a celků. Je příznačné, že právě v bezprostřední blízkosti hrozícího válečného konfliktu dal Filla průchod svému temperamentu a spontánnosti, jež dílu vtiskly mimořádnou emotivní hodnotu. V jednotné monumentalitě kompozice se vše soustředí pouze na daný motiv, v němž se nic neodvádí od celkového účinu a obraz promlouvá především dynamickým napětím linií a tvarů. Prázdná plocha, před kterou se odehrává boj na život a na smrt, zdůrazňuje kontrast mohutných, do sebe zaklesnutých těl, hrozivě zaťaté drápy šelmy i vzpínajícího se býka s bolestně stočenou hlavou a vyděšenýma očima. Zápas Filla zařadil na výstavu: Emil Filla, Obrazy a kresby dosud nevystavené z let 1938 – 1939, SVU Mánes, Praha, 20. 7. – 2. 9. 1945, kat. č. 11. Tato výstava byla přenesena do Zemského muzea v Brně, SVU Aleš, 24. 10. – 15. 11. 1945, kat. č. 9. V Národní galerii byl veden pod číslem O 8148. Na rubu je štítek z Národní galerie v Praze uvádějící, že byl vystaven v Malmö, avšak v katalogu této výstavy: Filla, Gutfreund, Kupka och Tjeckisk Kubism, 1907 – 1927, Konsthall Malmö, 17. 12. 1982 – 6. 3. 1983, není uvedený. Mohl být zapůjčen mimo katalog. Zde byl vystaven pod názvem Zápas lva s býkem. Vzácné dílo původně pochází ze slavné sbírky dr. J. Borovičky. Autenticita byla ověřena Filla Foundation a obraz bude uveden v soupisu díla, který chystal prof. PhDr. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno Mgr. T. Donné a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „Filla tento obraz měl v oblibě, zařadil jej mezi několik vybraných, jež vystavil po válce. V českém malířství nebyl v minulém století autor, kdo by dokázal znázornit tak silné emotivní pnutí, tak vyhraněné průniky opačných hmot.").