Špičkový obraz ze vzácného meziválečného období 30. let od vynikajícího malíře Jana Baucha je jedním ze zásadních děl z doby, která následovala po jeho poetistické etapě, v níž vytvářel imaginativní výjevy pastelových tónů a měkké modelace. Bauch pojímal malbu jako báseň, na konci 30. let se však od básnivých kompozic posunul v některých obrazech k tématu krajiny. Přetrvával ale uvolněný štětcový rukopis, díky kterému si výjevy uchovávaly nezaměnitelnou poetiku a snovost. I v tomto případě tak máme před sebou malbu, jež nás svým vnitřním řádem potlačujícím reálnou perspektivu nechává plout krajem, kde mezi skalisky a loukami vítr ohýbá větve stromů a hraje si se světlem. Celý obraz je prodchnut pohybem, který mu dává zvláštní dynamiku. Bauch v tomto období dosáhl vysoké úrovně vnitřní magičnosti svých obrazů a je nepochybné, že právě tyto malby se řadí k vrcholům jeho díla. Dílo původně pochází ze slavné sbírky dr. J. Borovičky. Bylo vystaveno v roce 1984 na výstavě Česká krajina ze sbírek Národní galerie v Praze (kat. č. 2). Práce je reprodukována v monografii autora (R. Michalová: Jan Bauch, Praha 2012, kat. č. 44, str. 118). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[...] Posuzovaný obraz je dílem smyslově cítěným v malířském podání. Předmětná konkrétnost uplývá do prostor snu. Barevné kontrasty, dynamika jako by větrem načechraných tvarů posilují autorův záměr vyjmout krajinu z její všednosti a udělat z ní báseň a děj. [...]“).