Mimořádně přitažlivá, s naprostou uměleckou jistotou a výtvarnou suverenitou provedená malba představuje ve zralém rukopisném podání oblíbený autorův výjev lesního zákoutí. Tento malíř evropského významu, učitel a vzor celé generace českých krajinářů se i na vrcholu svých tvůrčích sil a společenského uznání, v době, kdy byl jako jediný krajinář přizván k výzdobě Národního divadla, nadále zabýval intimními vhledy do lesního interiéru, které v jakési zhuštěné podobě dodnes vyprávějí o esenciálních krásách přírody. Na rozdíl od generace svých žáků dosud používal spíše zemitých barev, jimiž přesně zachycoval mechem porostlé kmeny, třepetající se listy a svěží atmosféru čerstvého větru. Dokonalá práce se světlem však navzdory používané barevné paletě propůjčovala jeho obrazům takřka impresivních kvalit. Představované dílo je právě tohoto druhu; jsou v něm zřetelné postřehy vnímavého plenéristy, živost, vibrace každého listu i minuciózní provedení prokazující autorovo naprosté zaujetí každým centimetrem čtverečním pomalovaného plátna. Celkové pojetí tohoto díla tak vytváří nesmírně příjemný divácký zážitek. Restaurováno. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.