Energicky pojatá a velmi pozitivně působící krajina Františka Kavána zobrazuje v jeho charakteristickém rukopise prostý výjev. Jedná se o typický oblíbený autorův motiv s rozkvetlými máky, a to ve velice kvalitním malířském zpracování a v rafinované kompozici s akcentem na hloubku, perspektivu a detailní zpracování. Způsob zachycení vesnického stavení v zadním plánu, celkově horizontální kompozice i stromořadí subtilních, až odhmotněných kmínků nejspíše odkazují k autorově zkušenosti s malbou německých krajinářů z Worpswede, kteří se v Praze roku 1903 reprezentativně představili pod záštitou SVU Mánes. Na zadní straně se nachází přípis odkazující k osobě Míly Pačové-Krčmářové, herečce Národního divadla v Praze, jež některá díla ze své sbírky Národnímu divadlu věnovala. Sama byla malířkou, pět let dokonce studovala malbu u Ferdinanda Engelmüllera, a s generací Mařákových žáků se pravděpodobně také alespoň částečně znala. Dílo bylo autorem signováno dodatečně, s největší pravděpodobností v rámci jeho prezentování na autorově Jubilejní výstavě roku 1941. Prezentováno je v původním stavu i adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.