Naprosto jedinečná a sběratelsky nesmírně vzácná malba je výtečným reprezentantem Nejedlého nejvíce ceněného cejlonského období. Cesta do Tichomoří pro něj znamenala zásadní zlom v jeho tvorbě. Přestože původní plán navštívit tyto končiny musel několikrát odložit, roku 1909 se mu konečně podařilo vyplout. Roky strávené na Cejlonu byly ovšem strastiplné, nic mu však nezabránilo malovat. Teprve malárie donutila roku 1911 Nejedlého vrátit se zpět do své domoviny. Ze své zkušenosti těžil však ještě po mnoho let. Exotický svět na malíře silně zapůsobil a proměnil jeho barevnou paletu i výtvarný rukopis. Jemně malovaný výjev zachycující cejlonskou krajinu je mistrným dokladem autorovy velmi moderní polohy malby. Je patrné, že ve způsobu malby ctil tradici francouzského neoimpresionismu. Pestrý kolorit dokládá jeho fascinaci novou barevností, světelem a atmosférou tohoto objeveného ráje. Proměna výrazového rejstříku a příklon k pečlivé pointilistické metodě založené na práci s umným valérováním zelené, žluté a červené podtrhují rozmanitost zdejší přírody, kterou Nejedlý vnímal více jako ornament než hmatatelný svět. Neuvěřitelná je v předkládaném obraze světelnost, kterou se mu podařilo zachytit a která nám dává téměř fyzicky pocítit místní klima. Ocelové nebe nad mořskou hladinou v pozadí totiž neubírá nic z živosti místní flóry. Dílo bylo použito na přebalu knihy Otakar Nejedlý: Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii (Praha 1960), v níž je rovněž barevně reprodukováno (str. 181). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[...] Posuzovaný obraz Motiv z Cejlonu patří svým svěžím pojetím, nelomenou barevností, výraznou neoimpresivní fakturou i větším obrazovým formátem k nejzdařilejším pracím, do nichž se promítlo Nejedlého výtvarně revoluční úsilí o obrodu čisté malby. [...]“).