88. Aukce, číslo katalogu 152 Po roce 1928 se hlavním motivem v díle významného českého malíře, ilustrátora a literáta Josefa Čapka stává dítě. V té době dorostla jeho dcera Alenka školních let a právě pro ni napsal a v roce 1929 vydal dnes již s dětstvím neodmyslitelně spjaté Povídání o pejskovi a kočičce, které ilustroval vlastními kresbami. Na počátku 30. let pak také hojně ilustroval pohádky a povídky pro děti – Poláčkova Edudanta a Francimora, Řezáčkův Poplach v kovářské uličce, Bassovu Klapzubovu jedenáctku a v neposlední řadě také Sulovy Letňásky, při jejichž ilustrování hledal nový rozměr ve vztahu textu a ilustrace. Místo popisné varianty zvolil volnou, pouze atmosférou příběhu inspirovanou ilustraci, vycházející především z pozorování dětských hrátek v okolí své dcerky. Díky tomuto uvolnění docházelo k prolínání motivů mezi ilustrací a volnou tvorbou. Z této inspirace patrně vychází i plátno Hoch v červeném svetru, zpodobňující malého chlapce s výrazným barevným svetrem ve velice specifickém trojhranném klobouku, který se též hojně vyskytuje právě v Letňáscích. Josefu Čapkovi nikdy nešlo o konkrétní portrét; jeho obrazy dětí jsou často spíše personifikací dětství samotného než konkrétní dětskou osobností. V dětech spatřoval elementární základ lidství a jeho malby jako by byly médiem k chápání dětské zkušenosti a skutečnosti. Na rubu plátna je umístěn štítek z 398. výstavy Umělecké besedy – Dílo Josefa Čapka. Obrazy. Kresby. Grafika. Divadlo z roku 1946. Dílo bylo také vystaveno na členské výstavě Umělecké besedy v obecním domě v roce 1932. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc., v jejímž soupise bude dílo zařazeno.