88. Aukce, číslo katalogu 97 Brněnský rodák Karel Černý byl již ve 40. letech považován za jeden z největších malířských talentů své generace. Toto označení má o to větší váhu, že jej vynesl přední teoretik, esejista a historik umění Jindřich Chalupecký. Malířskou dráhu přitom započal až v roce 1933, kdy jej Jakub Obrovský přijal do svého ateliéru na pražskou Akademii. Již při učňovských studiích na mechanika však docházel na večerní kresbu. Matka o jeho zálibě ve výtvarném umění věděla a velmi jej podporovala. Láska k ní a zároveň vděk za její podporu je také důvodem, proč u Černého signatur nacházíme samostatné písmeno Š, odkazující k jejímu dívčímu jménu – Šíchová. Zátiší s džbánkem a ovocem pochází z 50. let, kdy se již umělec na výtvarné scéně dobře etabloval. Bohužel však také z doby, kdy sílila politická moc stalinského režimu, která malíře uvrhla do tvůrčí krize. Nemohl vystavovat, oficiálně prodávat, a neměl ani žádné zakázky. Nezdravé klima v české společnosti a vzrůstající nebezpečí blížícího se totalitarismu a jeho vlivu na umění Černý vycítil již v roce 1947, kdy napsal: „Chtějí, abychom sestupovali k lidu […] Říkají, že starému klasickému umění lid rozumí. Snad nyní. Ale dříve, dříve bylo pro ještě užší vrstvu […].“ Politickým tlakům však neustoupil a zachoval si integritu vlastního syntetického projevu, poučeného jak předními osobnostmi českého modernismu – Špálou a Kubištou, tak pařížským uměním (předně pak Paulem Cézannem a Henri Matissem), k jejichž výtvarnému projevu jej přivedly časté návštěvy Paříže mezi lety 1946–1949. nDílo původně pochází ze slavné sbírky dr. J. Borovičky, který se s umělcem seznámil již v 30. letech a stal se jeho přítelem a mecenášem. V 60. letech bylo dílo součástí sbírky Národní galerie, kde bylo označeno inventárním číslem O 8156. Figurovalo rovněž na mnoha jak samostatných, tak skupinových výstavách. Bylo zastoupeno mimo jiné na výstavě Karel Černý. Soubor obrazů v Oblastní galerii v Olomouci, v jejímž katalogu má rovněž reprodukci (kat. č. 61); dále na výstavě Karel Černý. Obrazy a kresby z let 1936–1957 v Domě umění v Gottwaldově v letech 1963–1964, v jejímž katalogu bylo také reprodukováno (kat. č. 51). Rovněž bylo součástí expozice Karel Černý v Galerii bratří Čapků v Praze mezi lety 1965–1966, v jejímž katalogu jej také nalezneme reprodukováno (kat. č. 31), v roce 1980 pak bylo prezentováno na výstavě Karel Černý. Obrazy v Domě umění města Brna, kde je taktéž reprodukováno v katalogu (kat. č. 66), a v roce 1981 na výstavě Karel Černý. Obrazy v Domě umění v Ostravě (kat. č. 66). Ze skupinových výstav stojí za to zmínit Československé umění 19. a 20. století, konanou ve Vídni v roce 1962, kde je reprodukováno pod kat. č. 6. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Zátiší se skládá z pěti samostatných motivů: nože, vinného hroznu, hranaté, krystalinické skleničky, džbánu s lidovým motivem, jenž se vyskytoval na zátiších Václava Špály, a mísy s ovocem. Vyzařuje z něj klid, ve kterém se blízkost prolíná s určitou odcizeností, vše je přirozeně jasné, a zároveň tajemné. Černý dokázal postihnout odvrácenou stránku jevů, znázornit jejich podstatu, nicméně vždy nad jednotlivostí převládal celek vyobrazení, obecný nadhled, kdy se na znázorněné dívá z odstupu. […]“).