88. Aukce, číslo katalogu 140 Rok 1983 trávil Ota Janeček na léčebném pobytu v Třeboni a posléze návštěvou Slovenska. Tento významný všeuměl, jenž se do historie malířství zapsal především velice osobitým vztahem k přírodě podpořeným soudobými vědeckými technologiemi na poli optiky, nebyl pouze malířem, ale také grafikem, ilustrátorem, sochařem, návrhářem textilií a keramiky a uplatnil se i u filmu. Právě tato všestrannost v umělci probudila schopnost vnímat krajinné motivy v širším kontextu a zejména vystihnout atmosféru konkrétního krajinného celku velmi jednoduchými a syntetizovanými malířskými prostředky. V 80. letech vstupují do popředí jeho chápání přírody kosmické objekty – Slunce a Měsíc, a Janeček tak vystupuje z mikrokosmu směrem k makrokosmu a připravuje lyrizující a někdy naopak dramatizující výjevy čišící energií. Jedním z takových obrazů je právě Slunce. Minimalistickými formálními prostředky autor dosahuje nebývalé atmosféry horkého letního dne a zapadajícího slunce nad poli. Práce je uvedena v autorově soupise díla pod stejným názvem a číslem 849. Při konzultacích posouzeno Ing. T. Janečkem, autorovým synem, a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.