88. aukce, číslo katalogu 157 Vrcholné dílo ze sběratelsky ceněného a vyhledávaného období je nadmíru reprezentativním zástupcem Boštíkovy nezaměnitelné tvorby. Tento obdivuhodný autor se stal jedním ze zásadních reprezentantů českého výtvarného umění poválečných let, zasáhl ovšem do mnoha jiných odvětví české kultury, takže ho lze označit také za grafika, ilustrátora, typografa, restaurátora, výtvarného teoretika a básníka. Na počátku jeho abstraktní tvorby stála znakovost, poté se mu však plátno stalo vesmírem, do kterého se snažil soustředit rozptýlené síly. Zajímaly ho vnitřní energie malby, hledání silového pole, napětí mezi liniemi a osami, mezi tvary. Metafyzika malby a jejích principů se mu stala smyslem celoživotního hledání, vrcholícího v cyklech i solitérních plátnech, které pro něj byly prostorem téměř vědeckého bádání. S velkou jemností a mistrovským malířským umem provedená meditativní malba čtvercového formátu odráží umělcovo celoživotní uvažování o smyslu znázornění. V předloženém obraze je vlnění vyjádřeno čtyřmi modrými soustřednými prstenci v bílém poli. Dílo v původní adjustaci bylo současným majitelem zakoupeno v roce 1987 přímo z autorova ateliéru. Poprvé bylo vystaveno v roce 1968 v pražské Nové síni, později v roce 1993 ve Státní galerii výtvarného umění v Náchodě (Václav Boštík, 2. 6. – 25. 7. 1993), v témže roce v Městském muzeu Lanškroun (Václav Boštík, 4. 9. – 16. 10. 1993) a v Městském muzeu v Litomyšli (Václav Boštík, 27. 11. – 10. 12. 1993). Dále bylo součástí Boštíkovy velké retrospektivní výstavy v Galerii hlavního města Prahy na přelomu let 2010 a 2011 (Václav Boštík 1913–2005) a je publikováno i barevně reprodukováno v autorově největší monografii (K. Srp: Václav Boštík, Praha 2011, kat. č. 265, str. 273). V téže publikaci je rovněž reprodukována fotografie Václava Boštíka v ateliéru s daným dílem v pozadí (tamtéž, str. 217) a pohled do expozice Galerie hlavního města Prahy, v níž bylo dílo umístěno (tamtéž, str. 468). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa. (cit.: „[…] Boštík obraz pojal malířsky jako dění, které je v nepřetržitém pohybu, jako průběh, jenž se před divákem stále odehrává, věnuje-li mu pozornost: stačí jen vstřebávat způsob, jímž do modrého kruhu zasahuje bílá, z níž kruh vystupuje a zase v ní mizí. Máme tak před sebou práci vrcholného Boštíka v té nejvýznamnější ukázce. Boštíkův uzavřený, do sebe zahleděný, introvertní svět dostal vysoce objektivní, téměř odosobněnou podobu. […]“).