88. aukce, číslo katalogu 166 Olej Karetní král s muzicírující rybou pochází ze šťastného roku, kdy politickými okolnostmi a zvůlí osudu donucený světoběžník Endre Nemes konečně získal klid v podobě švédského občanství a tak i útočiště a působiště pro svou další uměleckou činnost. K emigraci byl původem maďarsko-židovský umělec donucen již v roce 1938. Jeho první cesta vedla do Finska a Norska, posléze se však usadil ve Stockholmu, kde po dlouhé proluce způsobené stresem a existenciálními nejistotami začal opět malovat. Již v roce 1941 uspořádal samostatné výstavy v Malmö a ve Stockholmu. Skandinávie mu poskytla druhý domov. Stal se zde významným iniciátorem avantgardního hnutí, profesorem umělecké školy v Göteborgu a posléze i členem Královské švédské akademie věd a umění. Nesmíme však opomíjet umělcův vztah k Praze, kde strávil svá studentská léta po boku svého přítele Jakuba Bauernfreunda v malířské speciálce Willyho Nowaka na pražské Akademii. Právě v Praze v dramatickém období Hitlerova vzestupu a v předvečer válečné katastrofy Nemes formuje svůj obrazový svět, který utváří paralelně ze zkušenosti se starým uměním – konkrétně jej velmi fascinoval manýristický mistr Giuseppe Arcimboldo – a stejně tak ze soudobých výdobytků metafyzické malby. Aditivní skladebnost motivů odvozená z inspirace Arcimboldovými ovocnými a předmětnými portréty, Chiricův smysl pro féeričnost a lyriku a kolážovitý způsob práce s obrazem Maxe Ernsta jsou základem specifické syntézy, ke které Nemes dochází ve čtyřicátých letech. V obraze Karetní král s muzicírující rybou pak můžeme vidět vrcholení této syntézy, v němž už lze spatřovat náznaky Nemesova pozdějšího směřování k abstraktnímu obrazu. Původně získáno z autorovy pozůstalosti. Reprodukováno v katalogu AB Stockholm Auktionsverk (AB Stockholm Auktionsverk, kat. č. 156, str. 110). Na rubu označeno M350. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Karetní král s muzicírující rybou (Kortkung med flöjtspelande fisk) je reprezentativním příkladem autorova nového tvůrčího směřování, jež dá vzniknout jeho ‚nejzářivějším dílům‘, jak trefně napsal Jiří Mašín. Jsou to obrazy, do kterých jako by zasáhl inspiračním podnětem Igor Stravinskij se svým barvitým Petruškou a poetický Marc Chagall svou imaginativní obrazností. […]“).