olej na plátně
1927
vlevo dole
45 × 56,5 cm
rám
Vyvolávací cena: 2 500 000 Kč Dosažená cena: 9 000 000 Kč
88. Aukce, číslo katalogu 172 Moderně uchopená kompozice, v níž Filla rozvádí svůj dlouhodobý zájem o problematiku zátiší, nám umožňuje scelit poznání práce tohoto autora ve vyspělé etapě jeho tvorby, již Vincenc Kramář označil jako období „druhého kubismu“. Dílo zachycující stav malířovy mysli ve druhé půli dvacátých let poukazuje na široké tehdejší Fillovo stylové rozpětí a přináší v mnoha směrech sumu hlavních témat, která jsou zároveň vysoce promyšleným malířským gestem. nMísto tvořivých organických linií, charakteristických ještě v polovině dvacátých let, se umělec navrací k ostřeji řezaným objemům a kompaktní skladbě založené na vrstvení a prostupování plošných plánů, které umožňují těsnější vazbu mezi jednotlivými předměty. Obraz můžeme číst jako jakýsi narativní komunikativní prostor, v němž se věci a jejich fragmenty k sobě navzájem vztahují nejen výtvarně, ale i svým dramatickým pojetím, které je umocněno poutavou promyšlenou razantní barevností, založenou na tmavých odstínech, do níž prostupují zářivé světlé plochy a výrazné černé obrysové linie, jimiž je opticky zdůrazněna plasticita celého vyobrazení. V prostorové skladbě, na kterou nahlížíme z nadhledu, nalezneme tvarově zjednodušené, pro Fillu typické a zároveň běžné motivy z domácnosti, které tvoří pomyslný most mezi tradicí holandských zátiší 17. století a hédonisticky prostřených stolů jako ztělesnění hojnosti, které malíř v této době často rozváděl. Tendence, jakými konfrontuje zdánlivě neslučitelné předměty – rybu, sklenici, ovoce či novinový plátek –, jsou projevem jeho opakovaných snah nasvítit zdánlivě bezvýznamné prvky ze života pokaždé nově a vetknout jim vždy zcela jiný příběh a podobu. nAutenticitu práce ověřila Filla Foundation a obraz bude uveden v soupisu díla, který chystal prof. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a Mgr. T. Donné. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Filla opět ukázal, že jeho vztah k jevovému světu byl natolik svébytný, že jej dokázal uvidět pokaždé nově a z jiné stránky […]“).