olej na plátně
1981
vlevo dole
136,5 × 117 cm
rám
Vyvolávací cena: 5 000 000 Kč Dosažená cena: 13 920 000 Kč
88. aukce, číslo katalogu 90 Zátiší s lampami pochází z ateliéru jednoho z nejvyhledávanějších a zároveň nejtalentovanějších žijících českých výtvarníků Theodora Pištěka. Vedle malby, kterou dnes považuje za stěžejní část své tvorby, působil jako československý reprezentant v automobilových závodech a filmový kostýmní návrhář (v tomto oboru dokonce obdržel Oscara). Jakkoliv může takový kariérní rozptyl působit nesmiřitelně, v Pištěkově tvorbě dosahuje nanejvýš zajímavých paralel, jež se vzájemně ovlivňují a prolínají, a dohromady pak tvoří naprosto svébytný a komplexní umělecký projev, který v kontextu české výtvarné scény nemá obdoby. Díky své dokonalé technice, která by se v preciznosti zobrazení detailů mohla rovnat fotografii, bývá řazen k hyperrealismu, on sám však jakékoliv takové označení odmítá; jeho tvorba sice svébytně reaguje na světové tendence, ale v mnohém je překračuje a zachovává si individualitu a unikátnost vlastního výrazu. Za velice podstatné překročení můžeme považovat systém narativního vrstvení motivů a častého uplatňování principu obrazu v obraze. Svůj program Pištěk později sám označil za „nový romantismus“ a tvrdí, že formou dokonalého zvládnutí iluzivní techniky trompe l'oeil usiluje o navození atmosféry, připomenutí prožitého okamžiku nebo příběhu, o němž už začínáme pochybovat, zda se stal. Černé pozadí, ze kterého lampy vystupují, dodává malbě surreálný podtón, který je podtržen rozbaleným kusem papíru pohozeným v prostřední vrstvě obrazu. Navážeme-li na myšlenku obrazů v obraze a uplatňování postupu „vzpomínkových map“, můžeme předpokládat, že se jedná o tematické navázání na předchozí malby s motivem zabalených hlav. Těm se věnoval především v době vrcholících komunistických represí během období normalizace. Celá kompozice důmyslně pracuje s detaily a s na první pohled nenápadnými motivy s hlubším významem, čímž nám poskytuje neutuchající množství stále nových a nových výkladů a souvislostí. Divácky nejzajímavějším je zpochybňování iluzivní reality; tři vrstvy malby by totiž zároveň mohly být otevřenou skříní a třemi černými policemi, které pro velký kontrast světla a stínu splývají s černočernou tmou pozadí. Podporuje to i vrchní řada lampiček, která vypadá, jako by byla kvůli podhledu v oblasti podstavců zakrytá poličkou. Pokud bychom tak malbu chtěli vnímat, iluzi nám naruší několik malých detailů. Zaměříme-li se pozorně na spodní řadu lampiček, ta nejvíce vlevo a vzadu svým vrcholem překrývá lampu z prostřední řady. Vysvětlení s policemi tedy není logicky možné. Iluzivní hra i uplatnění motivu ze starší série děl dodává obrazu na – pro Pištěka tolik důležité – narativnosti. Jedná se o jeden z klíčových Pištěkových obrazů ze samého závěru intenzivní hyperrealistické malířovy fáze. Obraz byl zastoupen na první autorově kolektivní výstavě, kde se objevil společně s americkými a evropskými hyper-, foto- či jinými realisty 60. a 70. let v roce 2011 (East of Eden v Ludwigově muzeu v Budapešti). Dílo je reprodukováno v autorových monografiích T. Pištěk / H. Musilová, ed.: Theodor Pištěk: ecce homo, Praha 2012 (str. 17) a J. Chalupecký: Theodor Pištěk, Praha 2007 (str. 185). Při konzultacích posouzeno M. Dostálem a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.