Uprka se zde opět představuje jako umělec neoddělitelně spjatý s folklorem a venkovem, jako malíř fascinovaný národopisem a  tradičním životem na vesnici obecně. Energicky a moderně nastaveným fokusem, prozrazujícím vliv fotografického média, tu pracuje v typickém rukopisném podání, které dynamicky využívá širokých tahů štětce a  s  chutí také pracuje s  přehnanou světelnou expozicí. S historií tohoto plátna se v prvé řadě pojí příběh týkající se původního majitele obrazu. Na rubové straně slepého rámu se totiž dochovalo razítko Strojních závodů cihlářských Josefa Abrháma z  Kunovic (dědečka herce Josefa Abrháma), v  jehož majetku se dílo nacházelo, což dokazují i archivní dokumenty vztahující se k tomuto plátnu. Zmíněný továrník sehrál v životě Joži Uprky důležitou roli, a to především v období první světové války – podporoval ho tehdy mj. i tím, že mu prý jednou dokonce poslal celý vagon mouky, deklarovaný jako vagon sádry. Uprka se mu za to na oplátku odměňoval obrazy z cyklů Kožuchy a Šatky a šátky, do nichž Nevěsta z Kunovic taktéž patří. Zásadním momentem obrazu potvrzujícím jeho autenticitu je i krajinný rámec, do kterého je postava zasazena. Jedná se o pohled z Hroznové Lhoty, dokonce přímo z terasy Uprkova domu, směrem k Veselí nad Moravou, s dominantou hradu Buchlov v zadním plánu. Známé je dokonce i jméno dívky, která stála Uprkovi pro Nevěstu z Kunovic modelem. Jmenovala se Anna Vaňurová a pocházela z Brna. Mezi archivními dokumenty se dokonce dochovala její fotografie, sloužící pravděpodobně jako přípravná studie ke zhotovení samotné malby. Představované plátno je zároveň jednou ze tří známých prací, ve kterých se Uprka zpodobením Nevěsty z Kunovic zabýval. První z  nich byla již velmi záhy použita i  na pohlednici a publikována byla v albu Vázání šátků (J. Uprka / F. Kretz: Vázání šátků, Díl 1., Kroměříž 1921, obr. str. 48). Druhá, podobného charakteru, je reprodukována v  publikaci sestavené u příležitosti pátého výročí Uprkovy smrti (J. Obrovský / Š. Jež: Joža Uprka – k pátému výročí umělcovy smrti, Praha 1944, obr. str. 87, obr. č. 75) – tyto varianty se oproti naší „panoramatické“ verzi zaměřují na postavu samu, s důrazem na bohatý květinový rámec, do kterého dívka a její pestrý kroj organicky vrůstají. Nejen na základě výše uvedeného, ale i kvůli vzácnému výskytu takto reprezentativních autorových prací na trhu s uměním lze toto plátno označit za výjimečnou sběratelskou příležitost. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a MgA. J. Benedíkem. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.