Jarní krajina byla pro turnovského rodáka Josefa Jíru obzvláště přitažlivá. Jednak z ní byla cítit všeobecná obroda a  jednak se v  ní ukrývala symbolika Velikonoc, křesťanského mystéria, které Jíru velmi zajímalo prakticky po celou dobu jeho života i tvorby. Jarní krajinu se pstruhem vytvořil na konci šedesátých let, kdy byl na vrcholu svých tvůrčích sil a kdy se zabýval významným cyklem Oči, jenž byl jednoznačnou a velice sugestivní reakcí na okupační období roku 1968. O co tíživější doba, o  to sugestivnější byl Jíra ve svém expresivním malířském projevu, barevné vypjatosti a dramatičnosti, s kterou zaznamenával pro něj tolik důležitou maloskalskou krajinu, protkanou křesťanskými tradicemi a  venkovským rytmem života. Jako by chtěl hrůzám okupace odolávat vesnickou pospolitostí a tradicemi, které v lidovém prostředí žily i nadále, a možná i  sílily, politickým tlakům navzdory. Pstruh v sobě ukrývá hned několik významů. Jednak odkazuje k Jírově lásce k rodné krajině, řece Jizeře a jeho vášni – rybaření, jednak je jakožto ryba nejstarším symbolem prvotních křesťanů. Na rubu obrazu se nachází Jírův charakteristický přípis s názvem, rozměrem a datací. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.