Výborná, citlivě uchopená práce je velice kvalitním reprezentantem závěrečné fáze tvorby Rudolfa Kremličky v na trhu vzácně se objevujícím námětu. Přestože se autor celý život věnoval především figuře, od počátku dvacátých let se intenzivně zabýval i  krajinomalbou. Během následujících let vytvořil díky svému jedinečnému výtvarnému projevu, inspirovanému díly impresionistů, ale i starých holandských mistrů, zcela nový pohled na českou krajinu. Umělec rád zajížděl do rozličných koutů své domoviny, aby střídal různé krajinné terény. Maloval z horských výšin, nořil se do hlubin lesů, či jej jako v tomto případě upoutalo místo rozkládající se podél řeky. Zásadním se mu však stal pobyt ve francouzském Étretatu a Bretani, kde strávil možná nejšťastnější chvíle svého života a jejíž panoramata zůstala zvěčněna na několika jeho plátnech. Přes osobitý malířský projev, často odrážející neoklasicistní trendy francouzského malířství, se právě v  této době malíř dopracoval k vyváženému modernímu pojetí realismu. Z obrazů je patrné, jak pevně již dokázal uchopit kompoziční experiment, a v navýsost moderní malbě zachytit přímořskou scenérii. V panoramatickém plátně Étretat zobrazil Kremlička s citelnou něhou tichou a dechberoucí atmosféru na pobřeží u významného skalního oblouku Porte d’Aval, jenž se stal cílem mnoha malířů už v 19. století. V levé části obrazu lze pak spatřit siluetu neogotické kapličky Notre-Dame de la Garde. Nesmírná uvolněnost projevu a nevyčerpatelnost námětu ukazuje, že Kremlička se v poslední etapě své tvorby dopracoval na úroveň velice kvalitní malby, a to nejen v kontextu českého, ale i světového moderního malířství. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a  PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Tento obraz lze považovat za významný objev, doplňující zřetelně závěrečné dílo Rudolfa Kremličky. Autor jej uskutečnil bezprostředně před motivem, během své cesty do Francie na jaře 1930, kdy navštívil dvě oblasti, jednak Étretat (za doprovodu malíře Jana Trampoty a teoretika umění Václava Nebeského), jednak Bretaň. Z obou z nich přivezl důležité obrazy inspirované jejich odlišnou atmosférou. […]“).