Citlivým a  hbitým štětcem malovaný olej Ševcova rodina představuje ranou práci velké osobnosti českého moderního malířství a zakládajícího člena skupiny Tvrdošíjných Rudolfa Kremličky a zobrazuje (v té době) umělcův oblíbený námět – rodinu ševce Kopeckého a její život v Kameničkách. Malebný kraj Kameniček, jež českému umění proslavil Antonín Slavíček obrazem U nás v Kameničkách, byl pro umělce počátkem 20. století velkým lákadlem. Zaujal například i  syna prvního československého prezidenta, Herberta. Rudolfa Kremličku však více než půvabná krajina pod vrcholky Českomoravské vrchoviny fascinoval osud místních obyvatel. Zájem o žánrovou malbu zřejmě zdědil po svém pedagogovi Hanuši Schweigerovi, do jehož školy přišel v  roce 1907, tedy v  období, kdy bylo akademické ovzduší nabité debatami o  Munchově expresivitě a  francouzské moderní malbě. V neklidném ruchu této doby se Kremlička spíše uzavíral do sebe. Osobitou urputností a úsilím, s jakým se věnoval svým vlastním tématům, se mu podařilo zaujmout svého profesora a  dosáhnout tak na Hlávkovo stipendium. V roce 1910 proto odjel do učitelem milovaného Holandska. Výlet do Paříže však rozhodl, že po zbytek stipendia zůstal ve Francii a pobyt v Holandsku předstíral. Právě tam se postupně seznámil s malbou Jeana Augusta Dominiqua Ingrese, Camilla Corota, Édouarda Maneta, Edgara Degase, Pierre-Augusta Renoira, francouzských impresionistů i postimpresionistů. Po návratu do Prahy v roce 1911 se opět věnoval žánrové malbě, v níž však již můžeme pozorovat posun. Ještě zásadněji se však posunul po návratu z druhého Hlávkova stipendia v roce 1912, které, stejně jako to první, strávil v Paříži spíše než v Holandsku. Po návratu jeho malba opustila vzor schwaigrovských lidových figurek a  byla nabitá realistickou, ba až naturalistickou zvídavostí. Právě tato sociální citlivost z Kremličkovy malby nikdy zcela nevymizela a můžeme ji pozorovat i v jeho vrcholných Myčkách či Pradlenách. Dalším znakem nové umělcovy malby je jemnocitné, až intimní světelné aranžmá. Právě o tomto zásadním posunu, který Kremličku postupně navedl na cestu k pozvolnému přerodu, jenž vedl až k  spoluzaložení skupiny Tvrdošíjných a vygenerování vlastního moderního názoru, hovoří předložené dílo Ševcova rodina. Dílo je celostránkově reprodukováno v monografii K. Srpa (Rudolf Kremlička, Praha 2006, str. 50, obr. 46) a bylo vystaveno v Domě U Kamenného zvonu (Galerie hlavního města Prahy, 18. 10. 2006 – 21. 1. 2007, kat. č. 46). Olej byl součástí významné pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit: „[…] Obraz lze jednoznačně zařadit mezi špičková Kremličkova díla z jeho raného, premodernistického období, ve kterém překonával své dosavadní žánrové zaměření směrem k postimpresionisticky orientovanému výrazu. […]“)