Tato suverénně provedená práce světoznámého českého malíře a osobitého zástupce Art nouveau Alfonse Muchy představuje kompozici z  jeho zralého tvůrčího období, kdy už finalizoval soubor dvaceti monumentálních maleb z  dějin Slovanů – Slovanskou epopej, oficiálně dokončenou roku 1926. Navzdory tomuto velkému úkolu pracoval tehdy i na rozměrných obrazech, kompozičně propracovaných scénách s alegorickým či etickým podtextem, podobně jako je tomu i zde. Muchovo dílo tu prokazuje nové vzedmutí tvůrčích sil, ve kterém se jeho autor dokázal vymanit z vlastního celosvětově známého stylu, souvisejícího především s plakáty vytvořenými pro herečku Sarah Bernhardt na přelomu století. Této konkrétní kompozici, konstruované na dvě vzájemně se vyvažující diagonály, dominuje v  předním plánu žena cele oděna v  bílém, s  červenou pokrývkou hlavy s  ornamentem a batoletem na klíně, které si hraje s míčkem se zeleným srdcem. V zadním plánu stojí muž otírající si pot z čela, s dvěma voly v potahu. Celý výjev je s brilancí a vtipem kompozičně ukotven zdánlivě banálním předmětem v pravém dolním rohu, realisticky zpodobeným džbánem obklopeným rovněž zvlněnou draperií. Setkáváme se zde s  promyšlenou Muchovou vizí, navazující na jeho kresby provedené ještě před polovinou devadesátých let 19. století, ve kterých se zaobíral spojením ženské postavy a stromu. V tomto případě zjevně navázal na figurální typ Panny Marie s Ježíškem a zkombinoval ikonografické typy Panny Marie Pokorné a Glykofilúsy (tedy „sladce či něžně milující“). Výjevu zároveň propůjčil hluboký, lyrický nádech prosvětlenosti, vyzařující z těla dítěte. Ve spojení s mužem na horizontu a jeho činností zde před sebou můžeme rozpoznat přitažlivě zpracovaný rodinný motiv, který téhož roku inspiroval i  řadu dalších, mnohdy avantgardních umělců, jakým byl kupř. Otto Gutfreund – zdá se tak, že i volba motivu svědčí o dobové společenské potřebě, kde je rodina včleněna do probouzející se jarní přírody se zřejmým panteistickým a pastorálním vyzněním. Toto dlouho ztracené a znovuobjevené dílo je v souvislostech autorova portfolia dvacátých let 20. století důležitým článkem pro pochopení jeho tehdejšího směřování. Obraz byl záhy po svém vzniku reprodukován v dobovém kulturním tisku (Galerie Sbírka uměleckých obrazů v knize, II. ročník, 1925/26, dvojčíslo 7–8, 15. 12. 1926, obr. 46). Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.