Suverénní ukázka Matalovy vyzrálé polohy tvorby představuje jeho poslední rozvíjené téma lidských postav, které vycházejí z dřívějšího cyklu ptačích herců. Umělec figury zachycuje v živých křivkách, které se různě kroutí a proplétají na pozadí abstrahovaného prostoru, jenž v kombinaci se zúženým formátem působí až tísnivým dojmem. Sám výtvarník tento záměr popsal v  souvislosti s  minulým režimem, možná i  s  rostoucími zdravotními problémy: „Nemáme svobodu, nemáme velkou možnost pohybu. Sevřený prostor je náš stres. Když je postava v sevřeném prostoru, je v hluboké krizi. Už se z toho sevření nedokáže vymanit. […] S těmito skutečnostmi vedu dialog. V tom sevřeném prostoru jsem sám se sebou. Sám sobě jsem v něm partnerem.“ Náladu cyklu pak umocňuje i koloritem, který bývá temný a redukovaný jen na pár barevných tónů. Jedná se o dílo galerijních kvalit a zároveň jeden z posledních obrazů tohoto významného malíře, jenž se celý život zabýval vztahem člověka k jeho bezprostřednímu okolí. Na zadní straně se nachází autorovo věnování a potvrzení pravosti od M. Chovancové Matalové. Původní adjustace. Při konzultacích posouzeno Mgr. et Mgr. M. Mrázovou a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.