Tato kompozičně i  koloristicky vytříbená práce ve zcela nezaměnitelném impresionistickém podání představuje dílo Václava Radimského z jeho umělecky i sběratelsky nejoceňovanějšího období přelomu 19. a 20. století. Na základě osobité a originální recepce francouzských vzorů Radimský dbal i zde na věrné zachycení vzdušné atmosféry, každého hmatatelného poryvu větru ohýbajícího traviny. Nezapomněl tu ani na světlo, které díky rafinovanému nanášení kontrastních barev umožňuje malbě, aby se vnitřně rozzářila takřka bez potřeby vnějších světelných zdrojů. Tomuto plátnu, portrétujícímu říční krajinu jakoby přímo z rybářské loďky, se zároveň daří postihnout vnitřní rozechvělost detailu každé přírodniny. I v tomto případě zahalil Radimský vodní tok do „bílého světla“, o kterém kriticky hovořil samotný Guillaume Apollinaire – zde však platí i další básníkova slova vztahující se k malířově tvorbě, v níž oceňoval především „vzácnou čistotu a poctivost“. Výjev zachycuje konkrétní lokaci, a to obec přímo u řeky Seiny nesoucí název Le Goulet, která se nachází nedaleko Vernonu a Giverny severozápadně od Paříže. Giverny bylo, podobně jako pro řadu dalších krajinářů, zásadním úběžníkem a  inspiračním zdrojem i  pro Radimského, který tam v hledání samých kořenů impresionismu zamířil již roku 1894. Hned o rok později se usadil právě v obci Le Goulet ve starém nepoužívaném mlýně La Bergamotte. Zde si zřídil ateliér a na Seině měl navíc zakotvenou loďku, kterou také používal jako plovoucí ateliér, z níž s největší pravděpodobností zachytil i představovanou malbu. Srovnatelné práce podobného charakteru, rukopisu a  volby námětu některých konkrétních prvků nalezneme také v autorově poslední monografii a soupisu díla (N. Blažíčková-Horová: Václav Radimský, 1867–1946, Řevnice 2011, kat. č. 148, 151 či 152, str. 233). Vystaveno v Rouen v roce 2015 pod názvem Le goulet, vue de la Seine. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.