89. aukce, číslo katalogu 81S chutí malovaný reprezentativní portrét paní Smíchovské je prací italského tvůrce, jenž sice není dosud v Čechách širší veřejnosti více znám, přesto však je část jeho díla přímo spojena s Prahou, a to nejedním vláknem, nejednou realizací. Edgardo Sambo, zaměřením figuralista a portrétista, byl rodákem z italského Terstu, jenž hodně cestoval a studoval ve významných centrech evropské kultury – nejprve v Benátkách, následně mezi lety 1906–1910 na mnichovské Akademii v ateliéru Carla von Marr. Hned následujícího roku 1911 získal Římskou cenu, roku 1915 dokonce stříbrnou medaili na výstavě v San Franciscu, poté se usadil v rodném Terstu, kde se roku 1929 stal ředitelem Musea moderního umění Revoltella. S Prahou byl mj. spjat spoluprací na freskové výmalbě v areálu Emauzského kláštera. Zajímavostí je, že jeho autoportrét získala roku 1989 do svých sbírek Národní galerie v Praze (olej na plátně, 1909, inv. č. O 15980). Jak naznačuje datace přímo při signatuře, spadá zhotovení portrétu paní Smíchovské do závěru autorových studií, což se pozitivně odráží v mladistvé svěžesti a šťavnatosti celkového malířského přednesu. Zobrazená Růžena Smíchovská byla ženou Václava Smíchovského, jenž pocházel ze staropražské měšťanské rodiny, sídlící v domě U Zlaté lodi na Malé Straně, kde provozoval dílnu na výrobu tiskařského náčiní a prodejnu potřeb pro tiskaře – hostem v tomto domě byl na počátku 20. století kupř. Max Švabinský. Širší veřejnosti je znám především syn paní Smíchovské Jiří Arvéd Smíchovský, polyglot, kontroverzní osobnost s renesančním vzděláním a jeden z nejvýraznějších reprezentantů moderního českého hermetismu. Arvédův životní příběh byl natolik ojedinělý, že se mu v nedávné době dostalo literárního a následně i filmového zpracování s hned několika oficiálními oceněními – ve vztahu k představované malbě je zásadní především fakt, že právě ve snímku režiséra Vojtěcha Maška Arvéd byl originál Sambova Portrétu paní Růženy Smíchovské zachycen hned na několika záběrech. Představované dílo tak není jen jednou z řady neznámých podobizen pražského měšťanstva, ale i  určitým odkazem k  zajímavým událostem moderních českých dějin a kultury. K obrazu bude novému majiteli darován i  osobní památník portrétované Růženy Smíchovské. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a prof. J. Zeminou.