Lieslerův život i tvorba byly zásadně ovlivněny příslušností k tzv. válečné generaci. Jako spoluzakladatel uměleckého uskupení Sedm v říjnu společně s mladými básníky a hudebníky formuloval program „nového humanismu“. Právě básníci se jako první pokusili vyjádřit generační pocit spojený s  existenční frustrací, vyvolanou sociálně-politickými podmínkami života ve válce. Později společně s herci formulovali program nového lidství. Právě divadlo se stalo zásadní složkou, jež společně s francouzskými symbolisty a  „černými romantiky“ formulovala Lieslerův výtvarný názor. Jeho malířské aranžmá má často podobu slavnostní, až extravagantní podívané, v níž se excentričnost výrazu pojí s vážným konceptem. Právě toto zvláštní propojení fantaskní podívané a hlubokého významu se odehrává i v Sedmi Dudlíkové Královně Punkáčů, objektu, jemuž byla velice pravděpodobně předlohou žena, kterou Liesler zvěčnil i v malbě Šok v Louvru, kde je punkerka zachycena před dílem Jeana Augusta Dominiqua Ingrese Koupající se. Dílo pochází z  rodiny autora a  pravděpodobně bylo součástí výstavy v Mánesu, uspořádané k 85. narozeninám autora, v jejímž katalogu se nachází název Sedmidudlíková Punčice (Mánes Josefu Lieslerovi k 85. narozeninám, SVU Mánes, 1997, nestr.). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložen certifikát autenticity.