Počátkem šedesátých let se ústředním tématem tvorby Oty Janečka, jednoho z nejplodnějších a tržně nejoblíbenějších umělců, stal mikrosvět, spatřitelný pouze v laboratořích biologů a botaniků pod sklíčkem mikroskopu. Původně vegetativní obrazy se časem převtělily do abstrahovaných obrazů Organismů a Buněk – základních stavebních prvků živé hmoty. V  Janečkově podání však mají vysoce poetické a výtvarně velmi jemně zpracované podání, jak dokazuje i předložené dílo. Červené jádro Buňky je na obraze pohlceno do výtvarně zajímavě zpracovaného okolí cytoplazmy, jež díky zanechaným otiskům barvy opticky vibruje, a podněcuje tak k představě aktivního života uvnitř buňky. Práce je uvedena v autorově soupise díla pod stejným názvem a číslem 9795. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. T. Janečkem, autorovým synem.