Neobyčejně jemná a čistá práce představuje charakteristickou tvorbu československé sochařky Marii Bartuszové, jejíž dílo bylo po dlouhá léta širší veřejnosti prakticky neznámé a mezinárodní úspěch zaznamenalo až po autorčině smrti, na výstavě Dokumenta 12 v německém Kasselu v  roce 2007. Bartuszová ve svých abstraktních, nesmírně podmanivých objektech využívá efektu efemérnosti a  křehkosti, kterého zpočátku dosahovala litím bílé sádry do gumových nafukovacích balonků, které tvarovala tlačením nebo ponořením do vody a  později je nechávala prasknout, čímž vytvořila díla podobná kokonům nebo hnízdům. Předložená autorčina reliéfní plastika navazuje na tyto ranější práce a je působivým spojením jejího úzkého vztahu k experimentu a zároveň senzitivní povahy. Dílo Marii Bartuszové si mezinárodní pozornost beze vší pochybnosti zaslouží. Bez většího vlivu výrazných teoretických osobností a mimo velká kulturní centra se autorce podařilo rozvinout autentické umělecké dílo, které v dnešní době nachází srovnání s dobovou zahraniční uměleckou scénou, o čemž ostatně svědčí i fakt, že aktuálně její práce představuje galerie Tate Modern v Londýně (20. 9. 2022 – 25. 6. 2023). Původně získáno z rodiny autorky do významné slovenské sbírky. Při konzultacích posouzeno PhDr.  J.  Machalickým a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D. Přiložen certifikát autenticity.