Medkovo plátno nezpochybnitelného galerijního významu z cyklu preparovaných obrazů představuje naprosto výjimečnou sběratelskou příležitost, neboť díla z tohoto souboru se na trhu nevyskytují – většinou se nacházejí ve veřejných institucích u nás či v zahraničí. 3 604 cm2 šramotu 536 cm2 ticha prezentuje Medka jako mezinárodně uznávaného průkopníka informelních tendencí a jako zásadní uměleckou osobnost, spojovanou hlavně s  neoficiální scénou. Předložené dílo pochází z  umělcova vyzrálého tvůrčího období na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy se hlavním nositelem významu v jeho obrazech stává barevná struktura. Na konci padesátých let se Medkův námětový rejstřík přesunul spíše k  výrazněji stylizovaným výjevům, ztrácejícím popisnost a detail, skrze něž postupně dospěl až ke zcela abstraktnímu zpracování. Počátek šedesátých let se pak nesl ve znamení hledání nového výtvarného jazyka a Medek začal vytvářet tzv. preparované obrazy, jejichž organická hmota a  autorovo vstupování do ní reflektovaly až hmatatelné napětí, neklid a zranitelnost. Plocha plátna mu sloužila jako prostor k zaznamenání niterních prožitků, bezprostředně svázaných s těžkou dobou normalizace. Velice často do struktur zasahoval špachtlí, dekalkováním či rytím, a i tento jeho prožitek byl důležitou součástí obsahu samotné malby. Názvy výsledných děl jsou následně odvozeny od přesného změření ploch, které barevné hmoty zakrývají. 3 604 cm2 šramotu 536 cm2 ticha je formou i obsahem nesmírně silnou ukázkou vrcholné polohy tvorby jednoho z  nejprogresivnějších poválečných českých umělců. Obraz byl původně součástí pražské sbírky PhDr. L. Hartmannové Kybalové a  PhDr.  A.  Hartmanna, významného historika umění a blízkého přítele autora, od něhož jej získal darem. Vysokou sběratelskou hodnotu díla ještě umocňuje jeho výstavní historie. Poprvé byl prezentován roku 1963 na společné výstavě s Janem Koblasou (Obrazy a sochy Jana Koblasy a Mikuláše Medka z let 1959–1963, Oblastní vlastivědné muzeum, Teplice, 3.–30. 8. 1963, kat. č. 9), poté v roce 1965 na samostatné výstavě v Galerii Nová síň (Mikuláš Medek: Výběr z obrazů z let 1947–1965, Praha, duben 1965, kat. č. 20). Dále byl obraz součástí výstavy Mikuláš Medek: malířské dílo 1942–1974 (Dům umění města Brna, Brno, 20. 3. – 20. 5. 1990, a Národní galerie Praha, Praha, 7. 6. – 5. 8. 1990, kat. č. 85), v jejímž katalogu byl černobíle reprodukován (1990, nestr.). Naposled byl vystaven v rámci autorovy samostatné výstavy v  Galerii Rudolfinum roku 2002 (Mikuláš Medek, Galerie Rudolfinum, Praha, 25. 4. – 18. 8. 2002), v jejímž katalogu byl reprodukován (E.  Kosáková-Medková / A.  Hartmann: Mikuláš Medek, Praha, 2002, str. 75). Černobílou reprodukci díla lze rovněž dohledat v autorově monografii z roku 1970 (B. Mráz: Mikuláš Medek, Praha, 1970, obr. č. 49), kde je však chybně uvedeno pod názvem Šramoty a ticho. Na rubové straně plátna se nachází autorský přípis. Původní adjustace. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. E. Kosákovou-Medkovou, historičkou umění a autorovou dcerou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Dílo je silně vizuálně přitažlivé svým setrváváním na hraně figurálního a nefigurativního, jež byla pro evropské malířství přelomu padesátých a šedesátých let velmi přínosná. Medek v něm propojil části lyrické i dramatické v ojedinělý celek, který tento obraz staví do čela jeho tvorby […]“).